Rybníkáři na Pardubicku
Za časů Viléma z Pernštejna bylo pardubické panství vyhlášené svými rybníky. V rovinaté krajině pod Kunětickou horou se leskly hladiny více než 230 rybníků. Chov ryb byl pro Pernštejny jednou z nejvýnosnějších aktivit. Zavedli několikastupňový chov, kdy se ryby během svého života stěhují z rybníka do rybníka. Pernštejnové využili vhodnou krajinu i příhodné podloží, pozvali zkušené rybníkáře a vybudovali rybniční síť, která svého času předčila síť jihočeskou.
Dodnes můžeme při procházkách pardubickou krajinou rozeznat, kde za dob panství Pernštejnů bývaly rybníky. V lesích stojí hráze porostlé staletými duby a kraj šněrují strouhy a kanály, které dříve přiváděly vodu a napájely rybníky.
Z husté sítě se dochovaly tři hlavní kanály, které nechal na konci 15. století vybudovat Vilém z Pernštejna: Opatovický, Dvakačovický (Zmínka) a Halda.
Rybníkářská sláva
Největší sláva českého rybníkářství byla na přelomu 15. a 16. století. Pernštejnové jako skvělí obchodníci využili příznivou dobu i vhodné místo a najali ty nejlepší odborníky. Tenkrát byla móda stavět rybníky, ekonomicky výhodné to ale bylo jen v případě velkochovů. Celý systém spočíval v tom, že pernštejnští rybníkáři ryby třídili a stěhovali podle velikosti do dalších rybníků. Měli rybníky tří kategorií, nejmenší potěrní, střední vejtažní a největší násadní, tento systém zaručoval, že jim velké ryby nesežraly malé a při výlovech měli velké množství ryb stejné tržní váhy. Rybníkářství bylo v takovém případě výnosné, ale vyžadovalo velké množství rybníků a hodně pracovních sil. A to si mohl dovolit jen šlechtic na úrovni Pernštejnů.
Jak se hospodaří na rybnících dnes
Z pernštejnské husté rybniční sítě zůstalo do dnešních dní jen pár desítek rybníků. O čtyřiapadesát z nich se stará společnost Rybniční hospodářství.
Proč vlastně tak výnosná rybniční síť zanikla? Je možné hovořit o třech etapách zániku. První ránou byla třicetiletá válka a dramatický úbytek obyvatelstva (Pardubice měly jen kolem 800 lidí), druhou ránou pro rybníkářství byly Josefínské reformy na konci 18.století, kdy byly na dnech vysoušených rybníků zakládány nové obce. A poslední ránou byla válka o sjednocení Itálie, kdy Rakousko nesplatilo válečné dluhy a velkostatek Pardubice propadl Rakouské bance. Soukromý úvěrový ústav nařídil poslední výlovy rybníků, rozparcelování a prodej. Velkou část (6 000 ha) koupil Richard Drasche z Wartinbergu v dražbě roku 1881 a ten některé rybníky obnovil do dnešní podoby.
Související
-
Vodárna, zámeček, podzemí. Stopy Pernštejnů pod Kunětickou horou?
Obcemi Ráby, Srch, Kunětice či Dříteč lidé většinou jen projíždí po cestě na hrad Kunětická hora. Je to škoda, také tam je totiž spousta důvodů k zastavení.
-
Kunětickou horu na Pardubicku poškodila těžba kamene i...
Kunětická hora leží asi jen pět kilometrů od Pardubic. Nemůžete ji přehlédnout. Bezpečně ji najdete, protože je to jediný kopec v okolí. Původní kupovitý tvar hory ...
-
Perníková chaloupka pod Kunětickou horou ukrývá peklo i ráj
Poprosí Jeníček s Mařenkou ježibabu o perníček, nebo jí ho ukradnou? Ježibaba z Perníkové chaloupky pod Kunětickou horou u Pardubic počítá s oběma možnostmi. Má klí...
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
