Cesta Chrastí: z nádraží až do prvohor

Chrast byla založena v druhé polovině 13. století benediktinským klášterem v Podlažicích. Po husitských válkách městečko vlastnili Kostkové z Postupic, Slavatové z Chlumu a Košumberka nebo rod Berků z Dubé a Lípy. V roce 1656 koupil panství pražský arcibiskup kardinál Harrach pro nově vzniklé královéhradecké biskupství. A tak se Chrast stala sídlem hradeckých biskupů. V roce 1853 byla povýšena na město, které spravovalo devět okolních vesnic. Dnes má Chrast místní části Podlažice, Chacholice, Skálu a osadu Podskálu v malebném údolí potoku Žejbro.

Ve znamení růží

Dominantou chrasteckého náměstí je kostel Nejsvětější Trojice a barokní zámek, kdysi středověká tvrz a bývalé sídlo biskupů královéhradecké diecéze. Dnes v zámku, který má čtyři křídla, sídlí Městský úřad a Městské muzeum. Velkou chloubou Chrasti je zámecká zahrada.

Zámecká zahrada v Chrasti|foto: Lenka Schinaglová

Zámecká zahrada pochází z poloviny 19. století, v roce 1903 ji ale upravil pražský architekt František Thomayer. V zahradě rostou hlavně růže a park je také arboretem, narazíte v něm například na liliovník tulipánokvětý, cypřišek nutkajský a další vzácné dřeviny. Na zahradu navazuje lipová alej, na jejímž konci stojí kaplička Sv. Jana Nepomuckého.

Nejslavnější čertík

Městské Muzeum v Chrasti je otevřené od dubna do října, v současné době připravuje novou stálou expozici. Návštěvníci si díky ní prohlédnou to nejzajímavější z geologické či archeologické sbírky a dozví se o zásadních momentech chrastecké historie. Součástí oživení muzea je také úprava sálu, kde je k vidění faksimile jedné z největších knih světa, Codexu gigas, známé také jako Ďáblova bible.

Faksimile Codexu gigas|foto: Městské muzeum Chrast

Středověký pergamenový rukopis byl s největší pravděpodobností sepsaný počátkem 13. století v klášteře v Podlažicích, záznamy v kodexu končí rokem 1229. Grafologové se shodují v tom, že drtivou většinu knihy o 640 stranách a rozměrech 920×505×220 mm napsal jeden písař.

Bible dostala své přízvisko díky vyobrazení ďábla na straně 290. To dalo vzniknout také legendě o tom, že autorovi při opisování rozsáhlých biblických, historických i přírodovědných textů, pomáhal sám ďábel. Když se v roce 1648 zmocnili rudolfínských sbírek švédská vojska, ukořistili také slavný Codex. Dnes je uložený v Královské knihovně ve Stockholmu.

Dnes na prostranství, které skrývá základy bývalého podlažického kláštera, na místě někdejší klášterní baziliky, stojí barokní kostel sv. Markéty. Areál doplňuje informační tabule, je volně přístupný. Kostel bývá otevřený několikrát v roce nebo po telefonické domluvě.

Rozhledna v údolí

Co je pro Chrast typické, už při pohledu na dálku, je silueta vodárny. Ve městě ale najdete také vodárnu historickou. Je celoročně přístupná, a přestože leží v údolí, návštěvníkům poskytne nevšední pohled na město i do kraje. Kamenná vodárenská věž vznikla v 17. století, hlavně pro potřeby chrasteckého biskupského zámku.

Stará vodárenská věž v Chrasti|foto: Tereza Brázdová

Magická Podskála

Z Chrasti, Podlažic nebo Vrbatova Kostelce se můžete vydat na pěší procházku. Značená cesta, s informačními tabulemi Geoparku Železné hory, vás dovede na místo, které vás pravděpodobně hodně překvapí svojí malebností. Je to kout pod obcí Skála, kde osadou Podskála protéká potok Žejbro. Nad ním se tyčí až třicet metrů vysoká opuková skalní stěna. V prehistorii se tu rozkládalo moře, a tak je dodnes možné v této lokalitě najít zkameněliny mořských živočichů.

Osada Podskála |foto: Tereza Brázdová

Osada Podskála je úzce spojená s historií podlažického kláštera. Už ve středověku tu stávala kaple. Původní objekt nahradil kostelík, na konci 17. století vysvěcený královéhradeckým biskupem Janem z Talmberka a zasvěcený sv. Janu Křtiteli, dnes P. Marii. Podskála byla dlouhá léta poutním místem, romantické zákoutí dodnes oplývá prameny s kvalitní pitnou vodou. V 19. století byly na Podskále postaveny lázně.