Není Bartoloměj jako Bartoloměj. Po stopách středověku v Pardubicích

Například to, že střed města v jeho nejstarších dobách nebyl tam, kde dnes. Ještě dříve byly totiž osídlené Pardubičky okolo dnešního kostela sv. Jiljí. Archeologické výzkumy v 90. letech minulého století tam dokonce odkryly zbytky kláštera a opevněné vesnice možná už z 11. století.

Čtěte také

Po pardubickém hradu nezbylo skoro nic. Znáte příběh zámku?

Pravděpodobně k tomuto místu se vztahuje i první písemná zmínka o Pardubicích. Pochází z roku 1295 z buly papeže Bonifáce VIII., který zmiňuje klášter cyriaků ve vsi s názvem Pordoby. Řád vlastnil Pardubičky od roku 1332 až do konce 14. století a postupně tam budoval další stavby. Kostel, o němž se v pramenech píše, mohl být pak předchůdcem dnešního svatostánku v Pardubičkách.

Jak starý je Bartoloměj?

V dochované písemné zmínce vzal papež pod ochranu řád cyriaků a kostel sv. Bartoloměje v dnešních Pardubicích. Nabízí se tedy, že by mohlo jít o současný kostel stejného jména na náměstí Republiky. Ten však pochází až z pozdější doby – Pernštejnové ho začali stavět na počátku 16. století. Přesto někteří badatelé trvají na tom, že první písemná zmínka o městě se skutečně vztahuje k tomuto místu, což by znamenalo, že zde stával svatostánek již dříve. To však nelze spolehlivě potvrdit. Podle archeologů totiž kostel stojí na navážkách až z pernštejnské přestavby v 16. století, která zcela změnila podobu města.

Kostel sv. Bartoloměje zřejmě není tím kostelem sv. Bartoloměje, o kterém je první písemná zmínka o Pardubicích|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Jak vypadalo dnešní centrum Pardubic před touto přestavbou, si můžeme jen domýšlet, protože se dochovalo jen málo informací. Archeologické nálezy ale dokládají, že zde už ve 14. století stávala zástavba. Důkazem je například nedávno objevená původní dlažba města pod Zelenou bránou, pocházející právě z této doby. Další nálezy ze 14. století, pravděpodobně pozůstatky čtyř domů, odkryli archeologové na dnešním náměstí Republiky. Jeden z nich měl dokonce vyhloubený sklep, který po průzkumu znovu zakryli, a dnes se tak skrývá pod trávníkem před zvonicí.

Středověké město a hrad

Další významné nálezy z nejstaršího období města zahrnují zbytky opevnění. To se táhlo například od dnešního náměstí Republiky podél budovy současné banky. Podobné objevy učinili archeologové i v okolí dnešní Zelené brány a na jižní straně Pernštýnského náměstí u dnešního č. p. 63. Tyto nálezy dokazují, že už ve 14. století muselo být toto území významným centrem, jinak by si nevyžádalo takové opevnění. Historici se však domnívají, že tehdejší městská zástavba byla především dřevohlinitá.

Opevnění města souviselo i s dnešním pardubickým zámkem, který byl původně gotickým hradem spojeným s Pány z Pardubic. Jeho nejslavnější zástupce, první pražský arcibiskup a blízký přítel Karla IV., nechal také postavit kostel Zvěstování Panny Marie - nejstarší dochovaný svatostánek ve městě. Kostel byl založen jako farní kolem roku 1359, avšak po požáru města v roce 1507 ho Vilém z Pernštejna nechal přestavět, stále ještě v gotickém slohu.

Pokud jde o samotný kamenný hrad, ten v této době v Pardubicích nepochybně stával. Dokládají to i nedávné archeologické výzkumy, při nichž byla objevena mohutná opuková zeď ze 14. století. Byla součástí tzv. donjonu, hranolové věže, která sloužila jak k obývání, tak k obraně. Jedná se o nejstarší dochovanou zděnou konstrukci v Pardubicích.