Chcete kotě nebo králíka? Přijďte si pro něj do Pohádkové zahrady
Pohádková zahrada je azyl pro týraná a opuštěná zvířata u mostu Červeňák v Pardubicích. Najdete tam hlavně hospodářská zvířata, která málokdo zachraňuje, ale nechybí ani exotika.
„Máme u nás koně, poníka, prase, osla, kozy, ovce i pávy. Ale můžete si u nás ponosit i papouška na rameni nebo pohladit hada. Pokud budou vaše děti chtít, mohou k nám chodit pomáhat. A do láskyplné rodiny rádi věnujeme kotě, králíka nebo morče,“ říká Romana Vojířová z Pohádkové zahrady.
Problémem jsou opuštěná koťata
Romana Vojířová usiluje o to, aby se kočky kastrovaly a dodává: „Letos je koťat neuvěřitelné množství. My máme teď v Pohádkové zahradě čtrnáct koček a já vidím tu nezodpovědnost lidí, kteří dovolí nekontrolované množení koček. Pak nám koťata házejí za bránu útulku. Trochu mě děsí, co bude příští rok.“
Kočky jsou v útulku tou nejdražší položkou. Nejen, že je nutné je vykastrovat. Ale každý měsíc se musí odblešit, odčervit, dát do uší gel proti svrabu, pravidelně očkovat. Veterinární úkony nemůžete ošidit. „Chápu útulky, které pořádají pravidelné sbírky. Náklady na zachraňování koček jsou nebetyčné,“ konstatuje Romana Vojířová.
Proč se lidé zbavují králíků
Také králíků v útulcích podle Romany Vojířové stále přibývá. Je to prý proto, že lidé, kteří si koupí zakrslého králíka, počítají s tím, že zůstane tak roztomilý a maličký i v dospělosti.
„Když si budete pořizovat zakrslého králíka, počítejte s tím, že z mláděte, které se vám vejde do dlaně, vyroste normální, klasický králík. Dospělých minikrálíčků je minimum, nenechte se oklamat. Několikrát týdně čelím telefonátům, ve kterých rodiče tvrdí, že si pořídili králíka, a dítě je na něj alergické. Tomu už ale moc nevěřím, lidé se stydí přiznat, že je péče o zvíře obtěžuje,“ říká Romana Vojířová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.