Feminismus není nadávka. Ideologii rovnosti mužů a žen zastával i T. G. Masaryk

Dětství vlastních dětí se dá dobře zvládnout i při výkonu povolání. Ale záleží na tom, jak je nastaveno okolní prostředí, tvrdí Lenderová
Feminismus není sprosté slovo. Ideologie, kterou zastával T. G. Masaryk, tvrdí, že ženy a muži jsou si rovni. Od roku 1920 je to v ústavě. Za feministku se považuje i profesorka na Univerzitě Pardubice, historička a spisovatelka Milena Lenderová.
„Bohužel dnes se feminismus prezentuje jako něco bojovného, co by rádo muže zlikvidovalo a nechalo ženy vládnout. Takhle to ale rozhodně není. Feminismus znamená, že jsme si rovni a mělo by se ctít to, co je psáno v ústavě. A mělo by to být znát i v praktickém životě,“ vysvětluje Milena Lenderová.
Česká žena Mileny Lenderové
Jak se mění česká žena v historii? Zeptali jsme se historičky Mileny Lenderové, která napsala desítky knih na toto téma. Poslední kniha jí vyšla letos a jmenuje se Česká žena.
„Je to knížka, která tentokrát není vědecká. Na univerzitě za ni nemám žádné body, ale mohla jsem si dovolit psát tak, abych se u toho bavila,“ směje se profesorka Lenderová. Potěšilo ji velmi dobré přijetí České ženy u čtenářů.
O vzdělání žen dnes nikdo nepochybuje
„Biologická podstata ženy zůstává v průběhu historie stejná. To, co se hodně proměnilo, je společenské zařazení ženy a respekt k ní. A nikdo už na štěstí nepochybuje o tom, že žena by měla být vzdělaná. Na naší fakultě na filologických oborech převládají dívky, ale i medicína je feminizovaná,“ ukazuje realitu historička. Přitom první žena, které bylo umožněno vystudovat medicínu, promovala na české univerzitě teprve v roce 1902.
Dětství vlastních dětí se dá dobře zvládnout i při výkonu povolání. Ale záleží na tom, jak je nastaveno okolní prostředí. Více si poslechněte v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.