Chemie je všude! Pozor nejen na jídlo, ale i kosmetiku!

Možná už se někteří z nás naučili alespoň částečně zajímat o složení potravin, to ale podle Víta Syrového nestačí. Nebezpečné chemikálie totiž číhají všude, a to i ve věcech každodenní potřeby, třeba v kosmetických přípravcích.

„Pokud srovnáme chemikálie v potravinách, tedy jak říkáme lidově éčka, a v kosmetice, kde se jim zase říká kosmetické ingredience, tak už jen tady je velký rozdíl. Zatímco tzv. éček v potravinách je v EU povoleno přes 300, tak v kosmetice je těch ingrediencí povoleno přes 30 000," vysvětluje Syrový.

Chemie ze zubní pasty, gelů a krémů

A proč vlastně chemikálie v kosmetice tolik vadí? Ty přece nejíme! S tím Vít Syrový nesouhlasí: „Například pomádu na rty či rtěnku si přece často slízneme. A ani takovou zubní pastu určitě nikdy nevyplivneme celou, nehledě na to, že sliznice přece látky také vstřebává. Důkazem jsou i léčivé složky, které jsou součástí zubních past, u nichž je prokázáno, že se dostávají do krve.“

Podobné je to podle Víta Syrového i u veškeré další kosmetiky, kterou si nanášíme na kůži – sprchových gelů, krémů, šampónů. Kůže je totiž také prostupná. „Krémy ve farmacii přece propustnosti kůže využívají, aby se do těla dostaly léčivé substance, což je také důkaz toho, že to, co si aplikujeme vnějšně, se dostává do těla.“ A bylo by velmi zvláštní, kdyby naše kůže uměla rozlišit a propustit jen to léčivé, nechemické.

Potravinářský chemik Ing. Vít Syrový|foto: Milan Baják

A co konkrétně je nejvíc nebezpečné? „Podobně jako u potravin jsou to konzervanty. Ty jsou jedovaté, protože mají usmrtit mikroorganismy. Patří mezi ně parabeny, různé halogen organické sloučeniny – chloro-, bromo-, jodo-.. ,“ vyjmenovává Vít Syrový s tím, že je toho ale daleko více, až stovky chemikálií, které jsou nějakým způsobem jedovaté. Podle něj je zkrátka dobré si stejně jako u potravin kosmetiku pečlivě vybírat, sledovat její složení.

Dětská šunka s krevními jedy

A když chceme chemii ze svého života co nejvíc vyloučit, kterým potravinám se vyhnout, nekupovat je a nejíst? „V první řadě jsou to všechny možné uzeniny, salámy, párky, ale i šunky,“ radí Vít Syrový.

A co taková dětská šunka? U ní přece už přímo název deklaruje, že je vhodná pro děti. Těm bychom přece nic nebezpečného dávat nechtěli. „Označení dětská není nijak zákonem chráněné, je to jen na rozhodnutí výrobce, zda ho použije,“ říká Vít Syrový s tím, že málokterý výrobce udělá šunku bez dusitanů.

Šunka|foto: Fotobanka stock.xchng

„Dusitany jsou krevní jedy. V pitné vodě jsou pro malé děti povoleny řádově desetiny až setiny na jeden litr, přitom v uzeninách je těchto jedů 150 až 200 gramů na 1 kg. Pak nevím, co je na tom vhodného pro děti,“ dodává potravinářský chemik.

Tavené sýry a margaríny

Ten dále rozhodně radí nejíst určitě ani tavené sýry. „To už je takový zlozvyk našeho národa, jsme vůbec první na světě v konzumaci taveného sýra a přitom je tam povoleno tak velké množství fosfátů!“ tvrdí Vít Syrový.

Ano, to jsou ty fosfáty, které byly v pracích prášcích zakázány, protože ničily vodní toky. „A v tavených sýrech je jich přitom povoleno tolik, že konzumací 100 gramů taveného sýra si doslova pohnojíme své tělo 2 gramy fosfátů.“

Vít Syrový dále radí nekupovat polotovary, mnohé cukrovinky, slazené limonády a ani margaríny. „Viděl jsem, jak se vyrábí, jsou to nekvalitní tuky. Píše se rostlinného původu, ale nikdo neví jakého. Tohle se zkrátka nemůže obejít bez chemie,“ dodává.