Chystáte se stavět? Podle zákona byste měli kontaktovat archeologa
Pokud se připravujete na stavbu rodinného domku, musíte to podle zákona o státní památkové péči nahlásit archeologickému ústavu. Každá stavba, která zasahuje pod současnou úroveň terénu, musí být hlášena.
Ale ne Národnímu památkovému ústavu, jak se někteří lidé domnívají. Tyto služby zajišťují většinou muzea. V našem kraji například Východočeské muzeum Pardubice, Regionální muzeum v Chrudimi, ve Vysokém Mýtě nebo v Litomyšli.
Před tím, než se vybuduje nová silnice, provádí se archeologický průzkum. A stejně to funguje u stavby rodinných domků. „Ideální je zavolat ve chvíli, kdy máte projekt domu hotový a jdete si zažádat o povolení na stavební úřad. V tu chvíli kontaktujte archeologa. Pokud žijete na Pardubicku, zavolejte k nám do Východočeského muzea a domluvíme se,“ vysvětluje archeoložka Východočeského muzea Pardubice Kristýna Bulvová a pokračuje: „Označíte nám parcelu, katastrální území, kde bude domek stát, my se podíváme do našich map a zjistíme, na jaké archeologické lokalitě budete stavět. A potom se domluvíme, kdy uskutečníme výzkum.“ Rozhodně nelze telefonovat až ve chvíli, kdy víte, že druhý den budete hloubit základy.
Archeologický průzkum před zahájením stavby domu
„Říkáme, že potřebujeme prozkoumat travičku. Zkrátka čistý povrch, ještě před zásahem stavebníků, nesmí být hrábnuto do země“, říká Kristýna Bulvová. Archeologové jsou u toho, když se snímá ornice a podorničí. To je v kompetenci státu, konkrétně odboru životního prostředí.
Odbor životního prostředí určí, kolik ornice je potřeba pro archeologický průzkum. Po domluvě s archeologem stavebník zajistí příjezd bagru s plochou lžící. Bagrista udělá tzv. skrývku, a když se dostane zhruba do hloubky třiceti až šedesáti centimetrů pod úroveň terénu, nastane čas pro archeologa. Archeologické nálezy prozrazují tmavší fleky, které se krásně ukážou v půdě po zásahu bagru s hladkou lžící.
Průzkum může být hotový za den
Pro stavbu menšího rodinného domku stačí jeden den na tzv. skrytí ornice a podorničí. V tu chvíli už archeolog vidí, jestli je lokalita archeologicky zajímavá. Pokud tam nic není, výzkum je v ten den hotový a stavebník může začít stavět. Pokud se tam skrývá něco zajímavého, trvá archeologický výzkum maximálně dva týdny.
Na Pardubicku jsou některé lokality, které jsou na archeologické nálezy poměrně bohaté. Například Mikulovice, Dražkovice, Třebosice, Kunětice, Dolní Roveň, nově také Dubany. Třicet až šedesát centimetrů pod povrchem už můžete najít poklad. Jako se to povedlo například v Třebosicích.
Třebosický kozlík
Třebosice je obec nedaleko Pardubic, kde se rozvíjí stavba rodinných domů. S tím souvisí základní technickou vybavenost, stavba silnice, přípojky k sítím a následně jednotlivé parcely. Před zahájením jednotlivých staveb se dali do práce archeologové. A zjistili, že Třebosice patří mezi archeologicky velmi zajímavé oblasti z doby neolitu s různými kulturami.
„V Třebosicích jsme prozkoumali už 13 rodinných domků. Pod každým z nich byly archeologické nálezy, a pod jedním z nich skutečný poklad. V základovém pasu jsme našli dnes už slavnou keramickou plastiku kozlíka, který je dnes vystavený ve Východočeském muzeu,“ říká archeoložka Kristýna Bulvová a pokračuje:
„Kdyby mi někdo řekl, že se stanu součástí příběhu, který vznikl před více než šesti tisíci lety, tak si klepu na čelo…Někdo tuto plastiku skutečně vyrobil v době 4 400 – 4 200 před naším letopočtem. Když jsem tu věc držela v ruce, byla obalená bahnem, ale já jsem věděla, že to bude něco výjimečného. Kozlík z Třebosic se stal slavným a vedení obce rozhodlo, že tato historická rarita bude ve znaku vesnice. V té chvíli jsem cítila, že moje práce archeologa má smysl a jak moc ji mám ráda,“ usmívá se archeoložka Kristýna Bulvová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.