Radiměřské motýlí království: Louky plné života chrání dobrovolníci, kozy i ovce

„Zimu trávím u počítače, ale jakmile začne růst tráva, jdu makat do terénu,“ říká Roman Kalous z Českého svazu ochránců přírody, který zastává funkci projektového manažera. V rámci pozemkového spolku ARION vede projekt, který oživuje tradiční krajinu s výskytem vzácných druhů rostlin i hmyzu. Na stráních v okolí Radiměře se pasou ovce, kozy a koně, kteří pomáhají udržovat mozaikovitý ráz krajiny – ideální pro přežití druhů, jako je kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný.

Šest druhů orchidejí a desítky motýlů

Ochránci v oblasti identifikovali nejen vzácného motýla, ale i šest druhů orchidejí – včetně prstnatce májového nebo pětiprstky žežulníku. „Ty kytky tam často přežívají desítky let ve stínu křovin. Stačí vyřezat nálet a ony znovu vykvetou,“ vysvětluje Kalous. Péče o krajinu začíná motorovou pilou a končí u ekologické pastvy. Koně se vyhýbají kvetoucím rostlinám, takže podporují jejich přirozené šíření.

Čtěte také

S vodou se do lesa vrací život. K meandrujícímu Zádolskému potoku přibylo 25 tůní

Zvířata na pastvinách nejsou jen nástrojem péče – mnohá z nich byla zachráněna z nevhodných podmínek. „Poskládali jsme stádo z koz a ovcí, kterých se lidé zbavovali. Teď mají krásné místo k dožití,“ dodává Kalous. Celé území je navíc přístupné veřejnosti. Probíhají zde komentované exkurze, tábory i pracovní pobyty. „Každý může přijet – třeba jen sbírat koňské bobky nebo pomáhat se senem. A večer posedět u ohně,“ láká zájemce ochranář.

Ovčín ze sbírky

Projekt aktuálně hledá podporu prostřednictvím veřejné sbírky na stavbu ovčína. Ten by měl sloužit jako zázemí pro zvířata během zimy a místo pro skladování sena. „Na pastvu dotace seženeme, ale ovčín nikdo financovat nechce. Tak jsme to vzali do vlastních rukou,“ popisuje Kalous. Dlouhodobým cílem je však víc než stavba. Jde o obnovu kulturní krajiny, kterou lidé po staletí utvářeli a která dnes mizí pod náletovými křovinami.

Radiměřské louky jsou důkazem, že obnova přírody může fungovat. Ať už na 25 hektarech nebo za plotem rodinné zahrady. „Na malém dvoře můžete podpořit opylovače i ještěrky. Není potřeba anglický trávník,“ uzavírá Kalous s úsměvem. I proto doufá, že trend přírodních zahrad převládne nad sterilními trávníky a že lidé začnou vnímat krajinu jako živý organismus, o který má smysl pečovat společně.