Co dělá kaplan v pardubické věznici…
Kaplani a kaplanky z různých církví působí ve více než 20 věznicích po celé České republice. Služba duchovních v nápravných zařízeních je v cizině úplně běžná. U nás ale funguje až od 90. let minulého století. Redaktor Josef Ženatý v pardubické věznici zjišťoval, jaký má jejich práce smysl.
„Kaplan o mém životě ví úplně všechno. Hned, jak jsem přišel na oddíl, jsem měl štěstí, že na konci oddílu je kaple. Hned druhý den jsem viděl pana otce, jak tam prochází, pozdravil jsem ho, že jsem se vrátil. Já jsem ve výkonu trestu už podruhé. Setkáváme se s posměchem, ale je nás takových pět lidí, co pravidelně chodíme. Už to ostatní začali chápat a ten posměch není takový,“ říká Ivan Lošák, jeden z odsouzených.
Kaplan rád vyslechne každého. Na církevní příslušnosti totiž nezáleží
Někteří vězni, kteří jsou tady řadu let, postupem času pomoc kaplana vyhledávají. „Už při těch prvotních kontaktech se rozpomínají na ty svoje cesty, na svoje dětství a na své chyby. Poznávají potom, že trest končí a ta realita v civilním životě nebude jednoduchá,“ říká katolický kněz a kaplan pardubické věznice Tomáš Kvasnička.
A dodává, že musí ctít zpovědní tajemství: „Dodržuji zpovědní tajemství. Tady se vztahuje i na terapeutické pracovníky. Nedá se zvládnout třeba deset individuálních rozhovorů za den, stačí jich mnohem méně. Chápu a poznávám, že ti lidé vyrostli v těžkém, špatném nebo narušeném prostředí, pak se není čemu divit, jací jsou a jak se chovali.“
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusové na nás vypálili dělostřeleckou salvu, popisuje zahraniční zpravodaj ČT Papadopulos
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Polská vláda oznámila další chystané změny v diplomacii. Chce se vrátit k nehlášeným kontrolám
-
Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují ulehčit s péčí, tvrdí výzkumnice Kalíšková