Ilona|I ja Vas zdravim spolu s moji maminkou,pane Sladky, z Kanady. Krasne tema!
Poslouchame kazdy vecer, a maminka Vas ma moc rada!
Dobrou noc
Ilona
Agáta|Zdravím Noční linku a nedá mi to, nedá ... a musím potvrdit, že dotek kočičího kožíšku a přitulení vrnícího kočičáka je přímo energetický doping. Je to léčivé, nezištné a tak prosté - kočičí láska je bezpodmínečná, ten vrnící tvoreček předává svoji energii nezištně, neočekává za ni opětování, nemá potřebu podmanit, dobývat, kalkulovat, žije a vrní v přítomném okamžiku, prostě stojí to za to a my lidé se máme ještě hodně co učit. Kočičímu sametu zdar, zdraví Agáta a kočičákov
Dana|Milý Kájo , ze srdce zdravím do studia a přeji krásnou noc z Blatné .
Snažím se dovolat a popovídat o dotecích , jak to mám a cítím já .
Bohužel se nedaří spojení , tak tedy píši ..a zároveň i hladím na dálku .
Doteky jsou léčivé , vnímám trochu více a intenzivně i doteky nejen s lidmi , vnoučaty, detmi a starými , i nemocnými lidmi ..
Vnímám i doteky a splynutí se stromy , hladit jejich kůry, doteky pamětihodných míst , v chrámech . Doteky hudebních tónů , kočičky domácí i jiných zvířecích mazlíčků ..
Citlivost rukou mi umožnila i léčit druhé, nemocné , prostě V dotyku rukou , očním kontaktu a pohlazení i objetí ,pohlazení hlasem je neskonalá a léčivá síla.
lea|Dobrý večer, je pravda, že není dotyk jako dotyk. Pro někoho může být dotyk člověka velmi nepříjemný. Znám pár lidí, kteří / ač ne příliš důvěrně známí / na potkání se vás dotýkají , což mi není úplně příjemné. Dokonce do vás strčí, v domnění, že s vámi navážou jakýsi důvěrnější vztah - tak to je mi velice nepříjemné. Na druhou stranu , pokud by do mě strčil jakýkoliv pes, nebo jiné zvíře, / kromě hada / , tak to ustojím a ještě budu ráda. Kdo má doma psa, nebo kočku chápe o čem mluvím. Ale každý člověk je tzv. nastavený na jiné dotýkání. Taky bych byla docela zvědavá na dotyk jiné civilizace, vůbec bych se nebála, dokonce se na to těším. Možná by to byl dobrý námět pro další díl noční linky.Kdo ví co nás potká, a kdo se nás ještě dotkne. Tak dobrou noc jak s dotykem nebo bez něj. Lea . Zlín
Jaroslav|Pane Sladky,
Podle mého názoru objímaní v česku dnes je přebraná móda od roku 1989. Nevi jestlli je to upřímné.
Já s rodinou jsem emigroval do USA 1980. Ohromilo nás, jak se tady lidi objímali i ne moc znami včetně polibku. Jsme tady 40 let a stále je to pro nás neobvykle až nepříjemné zvláště mezi muži. V Česku jsme se neobjímali často ale výhradně s blízkými členy rodiny.
Dotyky uprimne jsou dulezite, ja jsem se tim i zabýval v souvislosti ze socharstvim.
Jaroslav
731xxx665|zdravim vsechny posluchace moje pohlazeni jsem poznala az od meho muze hladilt me kazdy vecer a velmi jsme se milovali zel pred 2roky to zkoncilo z
Marie|Dobrý večer všem posluchačům a hlavně Vám pane Karle. Opět jste zvolil pěkné a milé téma. Doteky cítíme a potřebujeme každý. A každý dotyk záleží od koho je, malé děti to jsou miláčci, s rodinou se máme rádi , od přátel je milý každý dotek , někdy i od neznámé osoby ,která nás něčím zaujme , tak ten dotek je příjemný. Naše kočka Micka když mě pohladí tlapkou po tváři, tak to je jako , když je mě vděčná. Já jsem zkusila hladit velkého hada a to je tak příjemné. Přeji všem , aby těch příjemných dotyků bylo pořád dost. Marie od Vrchlabí
Zdenka|Dobrý večer přeji.
Dotek jara:
Zastavil se čas
slyším ptačí pípání
zázrak zrození
Rozběhl se čas
kolem proudí potůček
kámen nacházím.
Dotyky lidské
příroda, květy, jaro
srdce pohladí :-)
Marta|Dobrý večer, reaguji na první volající, musím říct, že velmi obdivuji ošetřovatelky starších lidí. Je to velmi vyčerpávající, moje neteř to taky nějakou chvíli dělala a byla neskutečně vyčerpaná, musela si najít jiné zaměstnání. Musím to potvrdit, ošetřovala jsem maminku, držely jsme se za ruce, pro ni to bylo nabíjející a já jsem to udělala ráda. Já jen nevím, snad mi to někdo jednou oplatí, když nemám děti, že se najde hodná ošetřovatelka. Moje kamarádka má nemocnou tetu, děti za nechodí, tak tam chodí ona. Nedávno si mi stěžovala, že teta pořád chtěla, aby ji držela za ruku, že tam byla asi dvě hodiny a byla tak vyčerpaná, bolela ji hlava a teď je nemocná. Opravdu se obdivuji ošetřovatelkám a pečovatelkám, které jsou obětavé. Přeji všem krásný večer.
721xxx140|Dlane plné lasky,vyzenou bolest z tela a vyhladi i vrasky. KAJO zdravim Vas i nocnatka Hana z Biliny ?
Alena|Krásný večer Vám, pane Sladký a taky všem posluchačům Noční linky. Zase hezké téma pro večer.
Já si myslím, že v současné době, jak to tak kolem sebe pozoruju, je hlazení a dotyků nějak víc, je to tak nějak více svobodné, asi fakt po té revoluci. Já si pamatuju, že dříve, když jsme se potkali s přáteli, tak jsme si řekli ahoj, eventuálně podali ruku, ale spíš jsme se nějak styděli dávat najevo nějaký cit, nebo jsme se možná báli, nevím. Většinou se dala pusa jen při gratulaci k narozeninám. Teď už si toho všímám pár let, jak se ta situace ve společnosti nějak uvolnila, že se potkám s kamarádkou, dáme si pusu na obě tváře, a i když se potkáme s větší skupinou přátel, prostě se všichni obejmeme a dáme si pusu na tváře a to je dobře. Já nemám doma zvířátko, protože už jsem starší a nemohla bych se o něj postarat, ale chodím se pohrát s kočičkou ke kamarádce a to je fakt pohlazení i na duši, když kočička spokojeně přede v klíně. Přeji všem hezké poslouchání nočních příběhů.
yveta|
Zdravím Vás, pane Sladký a všechny Ponocňátka. Vybral jste krásné téma, takové plyšové, ale dotek může někdy i bolet. Tím myslím takové ty verbální dotyky, které dokáží i hodně poranit naši dušičku. O tech ale mluvit nechci. Chtěla bych vám ale povědět o, pro mne záhadném doteku. Pracovala jsem v dětském domově, kde jsme měli slepého chlapce. Miloval auta. Čas o času jsem jej svým autem svezla a on se pak na auto díval svýma rukama. Jednou za mnou do práce přijel manžel služebním autem. Hoch, jak slyšel zvuk motoru, hned žadonil, jestli může k autu. Sotva však na auto sáhl, otočil se a ptal se, jestli mám nové auto, že tohle je tmavé a já měla přece bílé. Udivilo mne to a zeptala jsem se, jak to poznal a on klidně odpověděl, že jinak hřeje. Od té doby uteklo hodně vody, ale na Martina si často vzpomenu a jestli poslouchá, tak jeho a všechny Ponocňátka zdraví teta Yveta
Lenka|Krásnou noc všem posluchačům i Vám milý pane Sladký. Hezké a zajímavé téma jste nám připravil. Dotyky jsou několika typů. Je dotyk milý, povzbuzující, uklidňující,někdy i uzdravující ale je také dotyk nepříjemný a ubližujíící. Já jsem člověk, který miluje každého upřímného člověka, který Vás potěší třeba jen podáním ruky na uvítanou nebo na rozloučenou. Obejmutí je pro mne velký dárek. S mojí velkou rodinou se dotýkám s radostí. Já se dotýkám ráda i zvířátek. Nevím čím to je, ale i ta zvířátka projevují radost. Zmíním se ještě o dotycích týkajících se nějakých bolestí. Jde o různé masáže, které občas poskytuji svým bližním. Mám potom velkou radost když jim to prospěje. Nejdůležitější je pro mne dotyk z upřímné lásky. Všem i Vám pane Kájo přeji krásné dotyky ze srdíčka.
Věra |Krásnou noc Vám pane Sladký a všem posluchačům. Zajímavé téma k zamyšlení. Dotek je součást našeho života, kterou často nedoceňujeme. Nevědomě se dotýkáme lidí ve svém okolí každý den. Ale ti, kteří se dotýkají vědomě, vědí proč. Pomocí doteku, objetí nebo pohlazení můžeme potěšit, uklidnit a třeba také soucítit s druhým člověkem, nebo také oživit zaběhnutý vztah. Doteky jsou vlivné a někdy nám pomohou dosáhnout svého. Prosté a jednoduché – měli bychom se naučit mít rádi dotekem. Nastávající maminky komunikují s miminkem již v prenatálním věku proto si často zamyšleně hladí bříško. Komunikují tak se svým miminkem skrze doteky. Nedávno jsem se dočetla, že existuje Lormova doteková abeceda, která je založena na principu doteků na prstech a v dlani levé (řidčeji pravé) ruky hluchoslepého. Každý bod nebo tah zastupuje jedno písmeno abecedy. Jedná se o speciální komunikační systém, vhodný především pro totálně hluchoslepé osoby. Takže doteky pomáhají nemocným lidem. Vzpomínám na svou babičku, která mě hladila vlasy a vyprávěla při tom o svém mládí. Přeji všem hodně příjemných doteků. Věra
helena hlavsova|Zdravím po dlouhé době Vás pane Karlíčku-miláčku všech ponocníčků.Pokud se týká pohlazení,obejmutí,byť kamarádského,ale hlavně obejmutí mých 2 synů-je to něco,co každý potřebuje,ale někdo tvrdí,že ne.Já jsem velmi nadšená obejmutím a pomocí mých synů,kteří mě také občas vezmou mezi své přátele( třeba na zpívanou) a tak se stane,že všichni ví,že jsem jejich mamina a také se objímáme a je to pro mě strašně fajn.také jsem měla fenku,která měla 6 štěňátek,tak vím,co je to hladit psí srst a kolik lásky pejsek umí dát.Dnes jsem bohužel ve věku,kdy už pejska mít nemůžu,ale když je vidím v útulcích,jak čekají na vysvobození,krvácí mi srdíčko a nejraději bych si je vzala všechny.Všechny ponocníčky a Vás pane Karlíčku zdraví Helena
Krmítko
