Dalibor Gondík: Po telefonu s Adélou uvaříme i oběd

Adéla a Dalibor Gondíkovi
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Adéla a Dalibor Gondíkovi

Oba dnešní hosté pochází ze Sokolova, ale v Pardubicích měli svého času dost práce. V městském divadle se pět let točil zábavný televizní pořad GO GO šou. Ten moderovali sourozenci Adéla a Dalibor Gondíkovi.

Bez hodinového telefonátu s Aduš během mého ranního běhu si dopoledne neumím představit, to je vaše věta. To jste mě vyděsil, protože běhat začínáte v půl páté ráno. Jak to řešíte?

Adéla: „Je pravda, že naše ranní konzilium jsme přerušili, protože Dalibor ráno vysílá a pak se připravuje a potom vletí do dabingu a pak běží na zájezd, takže teď jsme rádi, že jsme se tu potkali a můžeme pokecat.“

Dalibor: „To je pravda. Někdy ale to telefonování bylo výrazně delší. Pamatuju si, jak jsme společně uvařili oběd. Já se nějak zaběhnul a Adéla mi volá asi za půl hodiny a říká: Ty pořád ještě běžíš? Byl jsem na Palackého mostě, tak jsem jí říkal, že jsem za chvilku doma. A ona: My jsme to spolu celý nakrájeli, uvařili, snědli a ty pořád běžíš?“

Adélo, když se řekne Doktor od jezera hrochů, co vám naskočí?

Adéla: „Taková veselá scénka… Natáčení se Zdeňkem Troškou, film, ke kterému jsem se nachomýtla náhodou, na který vzpomínám strašně ráda, protože kupodivu to docela často opakují a mně v takových periodách lidé píší, že ta scénka byla vtipná. Jestli jste to někdo neviděl, tak jsem tam měla takovou baletní scénu, kdy jsem byla manželka nevěrného manžela. Za ním přijde jeho milenka a já jsem jí měla vypakovat z domu tancem, protože jsem byla vysloužilá baletka a bičíkem jsem jí měla vyšvihat z domu.“

Alice Stodůlková a Dalibor Gondík ve StarDance

Co vás napadlo v okamžiku, kdy vám Honza Potměšil zavolal a řekl, že točí StarDance a rádi by vás tam měli?

Dalibor: „Ono to takhle probíhalo, přesně tak. My spolu dokončili projekt Zdravotní test národa a já došel domů a Honza mi volá a říká, že mi zapomněl něco říct a jestli se můžu vrátit. A to mi bylo divné. On si sedl proti mně a začal lehce. To jsem si říkal, že něco kuje. A vybalil na mě StarDance. Já koukal a řekl, že jsem – slovy své sestry – hrozně dobrej tanečník, ale dřevo. Řekl jsem, že musím zavolat Adéle a zeptat se jí. Říkám jí Aduš, já dostal nabídku do Star… ani jsem to nedopověděl a ona mě hned přerušila a řekla: Doufám, že jsi neřekl ne! S Alicí Stodůlkovou jsme přátelé a tančíme spolu, tak na to vzpomínám moc rád.. Alice mi na začátku říkala, že když na jeden den vypadnu, že mi to bude chybět. To jsem si říkal: prosím? Snad pondělí, středa, pátek a pohoda, ne? A oni že vedle toho nemůžu běhat. Tak jsem běhal na tajňačku na tréninky, aby to nikdo nevěděl. Moc mě pobavilo, že asi po měsíci tancování na můj dotaz jestli mi to půjde, Alice řekla, že ty nohy jsou rychlé, ale záda jsou dřevěná, s tím že se musí něco udělat. Takže potvrdila slova Aduš.“

Adéla: „Výsledek byl výbornej, diváci tě chtěli, tančili jste do prosince.“

Když vám Adélo nabídli účast v pořadu Tvoje tvář má známý hlas, volala jste Daliborovi?

Adéla: „Samozřejmě, protože oni nám ji nabídli oběma. Když jsem seděla v porotě, tak jsem si říkala, že bych to nezvládla, ale potom, když volali, tak to bylo už trošku pozdě, měli jsme problémy s termínama, tak jsem říkala, že se zeptám v divadlech, jestli by se ta představení dala posunout. Jsem ale za to fakt šťastná, přemluvil mě spolužák z konzervatoře Aleš Háma, že si to tam užijeme a na to se nabalili další spolužáci a na to ráda vzpomínám.“

Adéla Gondíková v muzikálu Mamma mia

Mám tady citát vašeho muže: „Adéla byla z muzikálu Mamma mia! tak hysterická, že i když do něj měla nastoupit až v říjnu, už v červnu uměla všechny písničky nazpaměť.“ Opravdu u vás celé léto zněla Abba?

Adéla: „Já jsem v tomhle poctivá, já se zpívání dost bojím, i když mě to baví. Muzikál Mamma mia! byl pochopitelně vysněný, ale pochopitelně zpívání mě stresovalo, takže jsem se to poctivě učila.“

Ještě jednou se zeptám na StarDance. Jako laik bych si dokázala naopak představit, že vaše vynikající fyzická kondice, která je pro běhání nutná, se bude hodit, protože je to fyzická zátěž. Proč by tanečník neměl na zkoušky běhat?

Dalibor: „To bylo spíš tím, že nechtěli, abych si ublížil. Já jsem vyřadil závody, protože tam se riskuje zranění. Jestli jsem v něčem měl benefit, tak je to to, že jsem nebyl zadýchaný a to mi hodně pomohlo.“

Adéla: „Je pravda, že jsem hrozně prudila kvůli oblečení. Tam jsou medailonky a já říkala, ať tam nemá ty tepláky na běhání. On nosí takové ty legíny, barevné, bílé, no úplná tragédie.“

Dalibor: „No já mám dámské legíny. Protože pro chlapy vyrábí běžecké oblečení úplně hrozné, takže chodím do dámské prodejny. Já si to vyberu a ptám se, jestli si to můžu vyzkoušet. A prodavačky si asi myslí, že jsem úchyl.“

Adéla: „Tak hlavně v tom vypadáš jako úchyl a ještě v tom lezeš do televize.“

Dalibor: „Ale pro vás dělaj tak krásný věci!“

Adéla: „Není to vůbec krásný, je to barevný, flekatý a na chlapovi je to fakt peklo.“

Adéla a Dalibor Gondíkovi při natáčení pořadu Go Go šou

Po prázdninové pauze, kdy vysíláme reprízy Záletů, se opět vrátíme k premiérovým dílům. Prvním hostem v září bude muž, který nás v dobrém motivoval při přípravě GO GO šou. Prvním hostem bude Jiří Adamec. Tak mi na něj něco prozraďte.

Adéla: „Hlavně ho pozdravujte, protože Dalibor s ním byl ve větším spojení než já, ale pro nás hodně znamenal.“

Dalibor: „On režíroval v Plzni muzikál Marylin, ve kterém jsme hráli, je to muzikál, který je fantastický, úchvatný, velmi náročný. Jirka Adamec ho režíroval a vrátil se takhle k divadlu. Zažili jsme spolu opět podobné situace, kdy po mně chtěl naprosto nerealizovatelné věci a já věděl, že je nezvládnu. On pořád říkal, že zvládnu, tak jsem si vzpomněl na všechna natáčení, která jsme spolu měli.“

Adéla: „Nedávno jsme měli takový dýchánek a on mi říkal Adélo, ty jsi prý kvůli mně někdy plakala? A koukal, jako když jsem se zbláznila. Ale já pořád plakala.“

Dalibor: „Čtyřiadvacetkrát plakala. Natočili jsme 24 dílů. Točili jsme neděli a pondělí. Přijeli jsme v neděli. Zkoušeli jsme, předtáčeli, všechno pohoda. V pondělí ale přišel jiný Jiří Adamec, předtáčely se ráno písničky, už šlo do tuhého, odpoledne projížděčka, a to už bylo: To nemyslíte takhle vážně? Běžte se to doučit! Hrálo se od sedmi a od šesti do sedmi Aduš bulela v šatně.“

Alena Zárybnická natáčí s Adélou a Daliborem v pardubickém Divadle 29