Dějiny těla

Profesorka M. Lenderová přibližuje obsah bádání svého i svých kolegů.
Kniha Dějiny těla vychází z poznatků dobových materiálů od středověku po 19. století, autoři chtějí vypátrat
- jak s ním bylo zacházeno v případě nemoci
- jak s ním bylo zacházeno v případě vzdělávání
- jak s ním bylo zacházeno v případě sexuálních potřeb

Značná část textu je věnována dějinám medicíny. Jednotlivé studie popisují terapeutické prostředky středověkého lékařství, všímají si zápolení s morovou nákazou, přibližují "katechismy zdraví", jak se říkávalo prvním dietetickým a také hygienickým příručkám. Autoři dokládají i pohled na duševně nemocné.

Zájem o takzvanou alternativní medicínu přibližuje prosazování Priessnitzovy vodoléčebné metody, v knize si můžeme přečíst dopisy jedné vznešené pacientky, polské kněžny, skálopevně přesvědčené o bezbřehé účinnosti zábalů a noření do studené vody.

Školní výuka týkající se poznání svého těla v druhé polovině 18. století bývala často primitivní a ve výsledcích ne mnoho účinná, ačkoli o nápravu se snažily různé progresivní osobnosti - včetně osvíceného rožmitálského kantora Jakuba Jana Ryby. Ten používal, dnes bychom řekli poster, nahé lidské postavy a vysvětloval funkci lidských orgánů. Pak už byl jen krůček k osvětlení určitých hygienických pravidel.

Profesorka Milena Lenderová se věnovala tématu, které nazvala Tělo intimní. Součástí je i část o sexualitě v 19. století. Říká, že "spořádaní" muži se u svých manželek střežili vzbuzovat jakékoli erotické touhy, žena se vlastně stávala asexuální uchovatelkou života. Pohlavní vybití hledali u prostitutek, v četbě erotické literatury a z hříchů se vzápětí vyzpovídali.

Církev brojila proti smilstvu, sexualita byla tabuizovaná a především mládeži se neslušelo, zejména u dívek, ani na ni pomyslet. Takzvaná zpovědní zrcadla doporučovala knězi opatrnost při kladení otázek, aby mladí lidé nebyli nevhodně poučeni o existenci hříchu, o němž dosud netušili. Nebylo výjimečné, že především dívky vstupovaly do manželství, aniž tušily, co je to pohlavní styk.

Sociologické průzkumy z počátku 20. století, pořádané ve Vratislavi i v Praze, pak potvrdily, že první sexuální zkušenosti získávali chlapci mezi patnácti a šestnácti roky věku, a to téměř výhradně u prostitutek. Děvčat se nikdo neptal...
V knize nalezneme fotografie zobrazování lidského těla oblečeného i nahého. Samozřejmě že akty se ocitaly v konfliktu s mravnostními normami i cenzurou.

Na tuto publikaci bude navazovat obsáhlá monografie, ve které širší kolektiv autorů pojetí lidského těla v české historii hloubkou svého bádání a množstvím historického materiálu zařadí mezi stěžejní témata dějin každodennosti.

Pořad vznikl za podpory Univerzity Pardubice a projektu BRAVO - Brána vědění otevřená - který je spolufinancován evropskými fondy a státním rozpočtem České republiky.