Dovolená bez dětí
Před prázdninami jsme končili nedělní nápovědy vypravováním mého kolínského souseda a kamaráda Honzíka Mrkvičky. Celé léto bavil nejenom mě svými zážitky z dovolené, na které byli poprvé po desetiletém manželství s manželkou Růženkou. Tak si pojďte poslechnout, jak vypadala u Mrkvičků příprava na jejich první dovolenou bez dětí. Honzíku, máš slovo!
„Letní dovolená připomíná Vánoce v létě. Děti zaboří prst do mapy, manželka zabalí kufry, otec zaplatí účet, a na konci dovolené je rodičům vyčítána nesjízdnost tobogánu.
A tak jsem dostal nápad, že celý proces obrátím. Můj plán si vysloužil pojmenování „tatínkova krize středního věku“.
„Cože? Nemůžeš nás poslat na tábor a sám letět s mámou na dovolenou,“ odporovali kluci při večeři, při které jsem rodinu se svým plánem seznámil.
„Na tábor jezdíte každý rok na čtrnáct dní. Takže ani nezjistíte, že tejden nejsme doma.“
„Ale na dovolenou… to přece musíme všichni. Letadlo, moře a tak.“
Zlomyslně jsem se usmál.
„Letos ne. Protože letos máme s maminkou deset let od svatby.“
Kluci chvíli mlčeli a tvářili se, jako bych jim večeři pokropil octem.
„Ale co když vás budeme potřebovat. Nemůžete letět bez nás.“
„Pokud nás budete potřebovat, napište. A s tím psaním si pospěšte, ne jako posledně, kdy váš dopis přišel čtrnáct dní po té, co tábor skončil a vy už jste byli doma.“
Dokonce i Růži kroutila hlavou, zda bychom přeci jen neměli vzít děti. Nicméně já byl tvrdý. Navíc v cestovce tvrdili, že mnou vybraná destinace je ideální pro páry bez dětí.
Když manželka zkousla, že utratím horentní sumu za dovolenou jen s ní a bez dětí, začala se vychloubat v práci kolegyním a kamarádkám po telefonu a na facebooku.
„Víte, že budeme mít s manželem výročí? Dáme děti na tábor a poletíme na nějakou romantickou dovolenou.“
Závist kamarádek je pro ženu sladší než pro vosu med. Vystřízlivění přišlo, když jsem osvětlil cílovou destinaci.
„Ne, tam teda určitě nepojedu,“ kroutila hlavou drahá polovička.
„Jistě, že nepojedeš. Poletíš.“
„Tam ne!“
„Proč ne?“
„Protože, proč zrovna tam?“
„Vždycky jsem se chtěl podívat do Řecka.“
„Jak tohle vysvětlím kamarádkám?“
„Nevysvětluj nic. Řekni, že manžel se zajímá o starořecký báje a pověsti. A taky o život a básně desáté múzy.“
„To je ta… ?“
„Jo, Sapfó se jmenovala.“
„Proboha. Mám v práci kolegyně i „takový“, ale nemůžu jim přece říct, že poletím na …“
„No neboj se, řekni to slovo.“
Manželka zaťala zuby a konečně to vyslovila nahlas.
„Na Lesbos!“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
