Denivka kvete jen jeden den. Je to pravda nebo ne?

Lidé si denivky často pletou s liliemi, kterým se podobají. Kromě původní žluté a oranžové barvy se dnes pěstují nejrůznější odstíny. Zatím se nepodařilo vypěstovat jen čistě modrou a čistě černou.

Pěstování denivek

Denivky jsou podle zahradníka Jaroslava Vintery pro líné lidi. Jsou velmi nenáročné na pěstování. Nejlepší je neutrální nebo mírně kyselá půdní reakce. Milují slunce, ale nevadí jim mírný zástin. Tolerují i sucho, ale pro bohaté kvetení je vhodné v době před nasazováním květů zalévat. Ale pozor na přemokření, to nesnášejí.

Pokud kupujete rostlinu v kontejneru, můžete ji nasadit do půdy celoročně, pokud není umrzlo. Prostokořennou rostlinu s vrcholovým pupenem je nejlepší zakoupit na jaře. Množení denivek se nejlépe provádí po odkvětu, tedy v srpnu, aby do zimy stačily zakořenit a připravit se na zimu.

Historie denivek

Denivky už velmi dlouho zdobí naši planetu. V Číně je pěstují více než 3 000 let. Číňané tyto květiny hojně využívají i v kuchyni. Denivky najdete na rozsáhlém území od severní Indie přes Čínu, Mongolsko, Koreu, ale i v Japonsku a na ostrově Sachalin. V Evropě se pěstují od 16. století. Původně se pěstovaly dva druhy denivek. Ještě jsou často vidět na starých zahradách, také mnohde zplaněly. Měly oranžovou a žlutou barvu.

Uprostřed denivkové zahrady|foto: Jitka Slezáková

V minulosti se denivky podobaly původním botanickým druhům. Postupně se však svým vzhledem od nich stále více odlišují. Ročně se na celém světě objevují stovky až tisíce nových kultivarů. Na celém světě jich existuje přes 50 tisíc – kromě oficiálně zaregistrovaných vzniká i množství kultivarů u nadšených pěstitelů, kteří je nikde neregistrují. Mění se velikost rostlin, tvar, bohatost a barva květů.

Pozvánka na výstavu denivek do Mravína

Poradit se můžete přímo u jediného velkého pěstitele denivek u nás - Jaroslava Vintery v zahradnictví v Mravíně. Výstava jeho výpěstků se koná od 10. do 12. července od 9ti do 18ti hodin. K vidění bude na 600 odrůd denivek.

Denivka je k jídlu

Denivku můžeme sníst prakticky celou. Nejčastěji se jedí květy. Obsahují hodně vody, takže jsou velmi šťavnaté a aromatické. Zatímco květ žluté denivky chutná po jasmínu, denivka plavá má zase chuť mírně navinulou. Květy také můžeme plnit nejrůznějšími náplněmi připravenými třeba z kousků kuřecího masa, majonézy, taveného sýra, strouhaného celeru a podobně. Denivky naplníme, kornoutky postavíme do mísy a obložíme je zelenou natí. Dobré jsou i kořenové hlízy. Stačí je vařit pouze deset minut. Jsou křupavé a mají jedinečnou chuť.

Starší hlízy můžete po ovaření ještě pražit, jsou křupavé jako smažené brambůrky.