Dětřichov, Janov, Svitavy, Krouna. V Pardubickém kraji můžou vzniknout desítky větrných elektráren

Nejvíc větrníků bude zřejmě na Svitavsku. Hned několik investorů o to má zájem. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje si vytipovala vhodná místa v katastrech hned deseti obcí, kde chce dohromady postavit až 20 větrných elektráren, konkrétně u Dětřichova, Hradce nad Svitavou, Kamenné Horky, Koclířova, Opatova, Opatovce, Pohledů, Radiměře, Skleného, Svitav a Vendolí.

Zastupitelé některých obcí už výstavbu schválili, například v Dětřichově, jinde pořádají ankety mezi obyvateli, podle kterých se pak zastupitelé rozhodnou.

větrné elektrárny|foto:Sam Forson, Pexels, Licence Pexels, ©

A na Svitavsku například s obcemi Čistá, Janov, Karle a Trstěnice jedná další firma. Všechny čtyři obce se v jednání spojily a už v říjnu záměr představili obyvatelům v kulturním domě v Čisté. Dohromady by na jejich území mělo vzniknout asi deset větrníků.

Na Orlickoústecky by jeden nebo dva větrníky měly vzniknout mezi obcemi Horní Houžovec a Skuhrov. V sobotu 6. listopadu k tomu bude veřejné projednání v kulturním domě v Knapovci, právě jeho obyvatel a obyvatel Dolního a Horního Houžovce se to týká. Ve všech třech obcích je pak v plánu 15. listopadu hlasování o celém záměru.

Čtěte také

V Krouně budou lidé v referendu hlasovat o 200 metrů vysoké větrné elektrárně

Další větrné nové elektrárny by měly být v Anenské studánce, kde už jich několik vzniklo před 15 lety a lidé teď schválili stavbu dalších. A na Chrudimsku obyvatelé obce Krouna v referendu také schválili stavbu větrné elektrárny.

Co z toho?

Výhody pro obyvatele zmíněných obcí bývají podobné, je to levnější elektřina a příspěvky do rozpočtu obcí. V Krouně by to měly být skoro 2 miliony korun ročně a lidé by tam za elektřinu z nového zdroje mohli ušetřit přes 11 tisíc korun ročně. Knapovec a Dolní a Horní Houžovec spadají pod Ústí nad Orlicí a to by mělo získat do rozpočtu 150 tisíc korun za každou instalovanou Megawatt hodinu výkonu elektráren, ta částka a její závislost na výkonu větrníku je poměrně obvyklá. A samozřejmostí je levnější elektřina pro občany i městské organizace.

Pokud jde o Čistou, Janov, Karle a Trstěnici, tam investor slíbil 1 milion korun ročně každé za každou dostavěnou elektrárnu po dobu 25 let. A pak ještě by každá domácnost měla dostat 2 megawatthodiny silové elektrické energie za cenu 1 haléř za kilowatthodinu.

Dodejme, že od posvěcení záměrů obyvateli i obcemi je k samotné výstavbě ještě dlouhá cesta. Často je nutná změna územního plánu, investoři musí pořídit dokumentaci k posouzení vlivů staveb na životní prostředí, pak projekt a stavební povolení, takže to potrvá i několik let, než některé z těchto větrných elektráren vzniknou.