Do Nasavrk vozí odpad Chrudim i Pardubice, kapacita skládky přestává stačit

Provozovatel plochu několikrát rozšířil, kapacita ale bude vyčerpaná za několik let. Zároveň Evropská unie počítá s utlumením klasických skládek. Jenže plán, kam dál s odpadem, zatím obce připravený nemají.

„Každý řekne, že ano, ale ne u nás, takže zatím varianta prostě není,“ jednoduše zhodnotil situaci starosta Nasavrk Milan Chvojka.

Skládka bude za pár let plná

Hromada odpadu za městem pořád roste, kapacita vydrží ještě osm let. Spalovny radnice z drtivé většiny odmítají. To je i případ Pardubic, které bojují proti obnovení provozu zařízení v Rybitví. Situace je tam o to horší, že majitel nechce pálit jen běžný odpad z domácností, ale i ten nebezpečný.

Čtěte také

Pardubický primátor Martin Charvát z hnutí ANO si něco takového nepřeje: „Myslím si, že město může respektovat spalovnu třeba v nemocnici, což má logiku. Na místě likvidujeme ty odpady, které tam vznikají. Opravdu si myslím, že i ta logistika na území města by byla komplikovaná. Nepatří to sem.“

Spalovna v Rybitví dnes II|foto: Občanské sdružení Stop spalovně

V České republice fungují jen tři velké spalovny - v Praze, Brně a Liberci. Když se bude odpad vozit dál než do Nasavrk, lidé za popelnice zaplatí víc než pět set nebo šest set korun ročně.

Další vývoj odhaduje chrudimský starosta Petr Řezníček z SNK-ED: „Každá složitější likvidace, která má blízko k ekologickému způsobu řešení tohoto problému, není laciná.“

A přímo obyvatelé Nasavrk pocítí změnu ještě víc. Město má z provozu skládky zhruba deset milionů korun ročně a lidé za uložení odpadu nic neplatí. Až skládka zavře, tohle skončí.

„Až to budeme vozit někam jinam, tak tyto výhody pro naše občany a pro naše město pominou,“ říká starosta Milan Chvojka.

Spalovna je příliš drahá

Města a obce tak čekají, co se bude dít dál. Podle chrudimského starosty Petra Řezníčka ani řešení není v jejich silách. Spalovna nebo zařízení na energetické využití odpadu je velmi drahá záležitost.

Čtěte také

„Jenom ta výstavba zařízení, co byla zhruba před deseti lety ve snaze Pardubického kraje, se pohybovala kolem 3,5 miliard. I kdyby se obce daly dohromady, tak pořád je to hrozně velký peníz,“ říká Řezníček.

Nouzová varianta je podle Milana Chvojky skládky znovu rozšířit: „Úplně si to nedokážu představit. Já si myslím, že pokud nedojde k vybudování spalovny, tak se životnost skládek bude muset prodlužovat. Otázka je, jestli budou mít skládky nějakou požadovanou kapacitu.“

Zatím ale platí plán Evropské unie, který počítá s omezením provozu skládek v roce 2024.

Čtěte také