Do Třemošnice na motýly i za vápnem

20. září 2014

Třemošnice byla původně malou osadou, která spadala pod větší Závratec. Postupně se ale z osady stala velká obec a poměry se změnily. Z Třemošnice je od roku 1994 město a Závratec je jeho místní částí. I když nemá Třemošnice ani čtyři tisíce obyvatel, tak to rozhodně není žádný "zapadákov". Koná se tu spousta akcí, pro turisty je tu otevřená historická Berlova vápenka a zřícenina hradu Lichnice.

Lanovkou do vápenky

Na rozhraní Závratce a Třemošnice stojí historická vápenka. Roky chátrala. Před lety se jí ale podařilo částečně opravit a udělat z ní muzeum. To se věnuje historii vápenictví. Vápno se v Třemošnici vyrábělo už na konci 19. století a až do 50. let 20. století tam vápenec z lomu v Prachovicích vozila nákladní lanovka.

Vápenku vlastnil jistý David Berl, který byl zdatným obchodníkem a investorem. Podnik koupil už jako hotový a rozjetý a po modernizaci vydělával na dodávkách vápna pro stavby v Praze.

Zámecká kaple

Třemošnice má i svůj zámek. Ten sice není příliš velký, ale jeho součástí je kaple s unikátním oltářem. Zámek obývá soukromý majitel s rodinou. Veřejnosti je proto nepřístupný. Návštěvu kaple je možné pro skupiny domluvit v informačním centru. V neděli dopoledne se tu pak konají pravidelné bohoslužby. Kaple sv. Anny je jediným svatostánkem v Třemošnici. Toto město totiž nemá vlastní kostel. Ten je v sousední Běstvini nebo v Ronově nad Doubravou.

Za motýly, netopýry i Ježíškem na hrad

Zřícenina hradu Lichnice láká celoročně k romantickým procházkám. Několik párů si každý rok vybere ruiny hradu jako místo svatby. Ve sklepení tráví zimu netopýři. Jednou do roka je možné se s průvodcem za zimujícími netopýry vydat. Na jaře a v létě tu pak ukazují motýli poletující po zatravněných hradbách a v adventním čase si sem děti chodí pro dopisy od Ježíška.

0:00
/
0:00

Pověst o kruté panně Miladě a o Žižkovu dubu

Kousek pod Lichnicí najdeme statný dub, který se nazývá Žižkův, i když sám Žižka u něj nikdy nebyl. Žižkův ho lidé pojmenovali kvůli tomu, že je to silný a neporazitelný strom. K Lichnici se ale váže ještě pověst o kruté panně Miladě. Ta dala vyhlásit, že si vezme za muže toho, kdo se dokáže třikrát otočit se svým koněm na kameni nad Lovětínskou roklí.

Čtěte také

Mnoho nápadníků se zabilo, když se i s koněm zřítili ze skály. Nakonec se našel jeden, který si nechal udělat diamantové podkovy a tak se jeho kůň nesmekl. Záhadný rytíř ale pyšnou pannu Miladu za to, jak byla krutá, probodl šípem a odjel neznámo kam. Místní prý ale občas dodnes slýchají klapot kopyt, která uhání Lovětínskou roklí.


Zobrazit Třemošnici na větší mapě
autor: mkk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.