Dřevěná socha Václava na koni zachránila starý dub

„Ten dub, co na vlčnovské farmě rostl, je přes 300 let starý. Už tento fakt byl takový mocný. Člověk kolem stromu chodil s respektem. Nakonec je ztvárněná výrazná česká osobnost. Vzhledem k vzácnosti stromu šlo o vytvoření něčeho luxusního, precizního,“ popsal důvody vzniku sochy.

Na pražském předchůdci se pracovalo jinak

Částečně se host Dobrého rána inspiroval legendární jezdeckou skulpturou na Václavském náměstí v Praze, i když se dřevem se pracuje jinak: „Vycházíte z kruhu, válcovitého tvaru stromu, rozhodně ne z krychle. Musel jsem tam dát perspektivu, trojrozměrnost. Snažil jsem se postupovat tak, aby kůň vypadal jako ve skoku,“ přibližuje Cipryán svůj postup.

Jeho umění zároveň posloužilo k záchraně stromu jako takového: „Nejednalo se o zdravý strom, byl zasažený nemocí, padaly z něj velké kusy větví. Ale jeho mohutnost přispěla k vysochání svatého Václava na koni, což by běžný kmen neumožnil.“ Václav sochaři zabral 30 dnů.

Rád tvoří se sekerou po dědovi

Pro odstranění největších kusů dřev používá Cipryán motorovou pilu a detaily dodělává menšími nástroji. Svatého Václava ale kvůli tvrdosti dubu zpracovával i sekerami po dědovi: „Když používáte staré nářadí, narazíte většinou na kvalitní ocel. Samozřejmě ale při práci testuji také novou kvalitu.“

Cyprián přidává jednu ještě jednu perličku: „Prořezával jsem metrovou lištou skrz z obou stran. Když řežete do něčeho, co nevidíte, můžete na něco narazit. Zhruba v hloubce odpovídající stovce let jsem narazil na obrovský šrapnel. Ve finále jsem ho otesal sekerou. Je tedy vidět tmavá skvrna a vrostlé železo pravděpodobně z první světové války.“

Vlčnovská socha nese i vyřezaná první slova Svatováclavského chorálu „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím“ a po obvodu podstavce jména předků hospodařících na statku.