Drsňačky, ostré holky, žádné princezny. V Pardubicích nově hraje Veronika Malá
Je sice na začátku kariéry a nerada by patřila do nějaké škatulky. Ale stává se jí, že dostává role určitého druhu. V krátkém angažmá ve Východočeském divadle Pardubice už dokonce stačila i odhalit hruď. Nechtěně.
„Měli jsme derniéru Loveckých scén z Dolního Bavorska. Čekala jsem, kdo vymyslí nějaký kaštánek, něco k pobavení. Nakonec Radek Žák odhrnul prostěradlo, kde leží mrtvá a ukázal půlce pardubického divadla na pár vteřin moje prsa. Nějak jsem to zvládla. Doteď tvrdí, že to nebylo schválně. Snad mu budu věřit. Každá derniéra je ale částečně smutná. Navíc šlo o mou první věc v pardubickém divadle,“ říká Veronika Malá.
V Pardubicích se ocitla díky vyhranému konkurzu. „Od března do června jsem hostovala, pak jsem nastoupila do angažmá. Jsem moc spokojená. Zahraju si, mám hezké role, lidé jsou skvělí. Zatím si nemám na co stěžovat. Jsem taková nevyhraná holka a můžu za kýmkoliv přijít a poradit se.“
Herečkou od dětství
Veronika měla svou profesi v krvi snad vždycky. „Už v první třídě přišla paní učitelka za maminkou a říkala, aby mě dala na dramaťák. Byla jsem hodně extrovertní. Nejdřív jsem se nedostala na konzervatoř, šla jsem na pedagogiku. Bylo to pro mě dost zničující. Ale vystudovala jsem hudebně-dramatický obor konzervatoře.“
Baví ji pocit, že člověk může být někým jiným. „Každý máme své životy a když hrajeme někoho jiného, vžíváme se do jiných osobností. Je to pestré a zajímavé. Texty mi do hlavy lezou. Třeba dějepis by nešel, ale divadelní texty jdou samy.“
Objevila se i v seriálech Ententýky, kde hrála dceru Lucie Zedníčkové, Pustina, Přístav, Vyprávěj. Tam měla roli squatterky. „Princezny nehraju, spíš spratky, ostré holky. Někoho s piercingem a silným líčením. Jsem v pytli takových drsných lidí. Princeznu bych si taky někdy chtěla zkusit,“ usmívá se Veronika Malá.
Relax na provaze
Ve volném čase herečka provozuje moderní provazochodectví. „Není to takové cirkusové, ale dá se provozovat v parku mezi stromy, když tam natáhnete lano. Jde o příjemnou relaxaci.“
Zatím Veronika bydlí v Praze, stěhování do Pardubic neplánuje. „Mám tam i kapelu, se kterou jezdíme zase na druhou stranu republiky. Pardubice jako město se mi líbí tím, jak jsou rovné a mají hezké centrum.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
