Dvě různá rána

Taky by se mi líbilo chovat kozy, jsou chytré a svérázné, určitě by s nimi byla stejná legrace jako s herci. Ano, budu mít slepičky, kohouta a kozy, rozhodla jsem se spokojeně na konci snu, a pak jsem se probudila, kohout už sice nekokrhal, ale něco v otevřeném okně mého pokoje, kukalo!

„Tady Kukykukykuk! Je ráno! Tady Kukykukykuk! Vstávej! Je krásný den!“
Když jsem v okně uviděla rozzářenou tvář pana Fuchse, bylo mi jasné, že mi právě začal další den na chalupě, sice zatím bez slepiček, bez kohouta a koziček, ale zato s Kukykukykukem…

Jiné ráno, o několik dní později, ráno kolínské, už tak úsměvné nebylo. Začalo to vlastně už večer, který byl takový nijaký, moc se mi nechtělo psát, ale nakonec jsem psala do půlnoci a pak jsem usnula jako dřevo.

Přesně v půl druhé mě vzbudil tichým, rozechvělým hlasem pan Fuchs.

"Ireno, vstávej, v koupelně praskla teplá voda!"

Představila jsem si potopu, a stal se ze mě King Kong. Neohroženě jsem se vrhla ke koupelně, kde praskla pod umyvadlem hadička, která přivádí teplou vodu do kohoutku. Pana Fuchse to naštěstí vzbudilo, vodu rychle zavřel, a i když mrcha prasklá hadička stříkala jak divá a koupelna byla plná vody, dál do bytu se nedostala - zastavila se těsně u dveří do předsíně.

Popadla jsem velké ručníky, do kterých utíráme našeho jezevčíka Atíka, hodila jsem je v koupelně na zem, vysála do nich vodu, vyždímala je do kýble, znovu jsem je hodila na zem a znovu jsem sála a ždímala, sála a ždímala. Za chvíli byla koupelna suchá, a my si šli lehnout.

Kolem páté hodiny mě probudil Atíček, který kňučel za dveřmi mého pokoje. Pustila jsem ho dál a on se mi uvelebil v nohách postele, protože moc dobře ví, že dál nesmí.

V šest hodin přišel do mého pokoje pan Fuchs.

„Co ten pes zase snědl? Ve čtyři ráno začal zvracet nějakou trávu, naštěstí jsem pod něj stačil dát noviny, takže koberec nepozvracel,“ popsal mi, jak na jeho straně bytu pokračovala hororová noc, pak rozsvítil akvárium a šel otevřít okno, což dělá každé ráno. Ano. Přijde do mého pokoje, a ať spím nebo nespím, rozsvítí akvárium a otevře okno. Pak odejde, já vstanu, okno zavřu, rybám zhasnu, a pokud nejedu do Prahy, do Činoherního klubu, znovu si lehnu a spím dál.

Takže Kukykukykuk otevřel v mém pokoji okno, rozsvítil rybám v akváriu, a mezitím mi vykládal, co musí jít koupit na opravu prasklé hadičky.

Najednou se zarazil.

„Co to je? V čem to šlapu?“

Takže to shrnu. V noci, v půl druhé, praskla v koupelně hadička. Ve čtyři hodiny k ránu, Atíček zvracel a mezi pátou a šestou udělal v mém pokoji hovínko, do kterého Kukykukykuk v šest hodin a pět minut, šlápl...