Experimentální archeologie. Nadšenci ujeli v Egejském moři 500 km na člunu z kmene

8. srpen 2023

Archeologové z Archeoparku Všestary v červenci dokončili námořní expedici Monoxylon IV. V sedmnácti etapách zvládli přes 500 kilometrů dlouhou plavbu Egejským mořem z ostrova Samos na poloostrov Peloponés to vše v replice pravěkého člunu.

Parametry plavidla jsou úctyhodné. V suchém stavu vážilo 2800 kilogramů, na konci plavby bylo ještě zhruba o půl tuny těžší. Na délku měří jedenáct a půl metru, široké je 1,2 metrů a posádku tvoří 20 pádlařů a jeden kormidelník. Plavidlo vzniklo z 300 let starého dubu, který rostl nedaleko Opočna v oboře Mochov. I proto dostala loď jméno Král Mochova. Na její výrobu potřebovali archeologové 1000 hodin a zhruba třetinu lodi opracovali dobovými kamennými nástroji.

Expedice Monoxylon IV přeplula na člunu vydlabaném z kmene stromu Egejské moře z východu na západ

Také pádla byla replikami těch, která v pravěku předkové používali. „Pro mě se pádla stala symbolem akce. Jednak jsou z jednoho kusu dřeva a my jsme poprvé odložili moderní lepená pádla. Pádlo má speciální tvar, takže dobře prochází vodou ve vlnách,“ říká náčelník expedice Radomír Tichý.

Nenáročnější expedice

Náčelník i ostatní členové výpravy hodnotí Monoxylon IV jako nejnáročnější expedici. „Jsem rád, že si to nikdo nepřiznal na místě. Jedna z těch pro mě nejtěžších etap byla ta na ostrov Amorgos, kde jsme jeli 43 kilometrů 11 hodin proti větru. Všichni se dokázali zakousnout, i když jsme se v jednu chvíli dostali do situace, kdy jsme sledovali, jestli se ještě posouváme vpřed.“

Průměrná rychlost, kterou se plavidlo po moři pohybovalo, byla okolo 5 kilometrů v hodině. Někdy pomáhala s pohybem i plachta. „Oproti předchozím expedicím jsme průměrnou rychlost zvýšili. V některých chvílích jsme se dostali i na rychlost sedm a půl kilometrů v hodině, což už je docela dobré. Při pohledu z doprovodného plavidla, když jel člun podél pobřeží, tak ta rychlost byla i vidět,“ vysvětluje Radomír Tichý.

Expedice Monoxylon IV přeplula na člunu vydlabaném z kmene stromu Egejské moře z východu na západ - proti větru u Amorgosu

Jedním z cílů expedice bylo zjistit, jakým způsobem se zemědělství šířilo po Středozemí. „Pracovali jsme se dvěma verzemi. První, že člun veze posádku a cílem je přepravit maximální počet lidí. V této verzi by se tam bez problémů vešel pytlík s pšenicí, bez problémů by se tam vešel i obsidián. Větší kapacita by byla potřeba, kdyby se přepravovala domácí zvířata. I tuto verzi jsme měli vyzkoušenou. Na Rozkoši jsme testovali přepravu oveček, odehrálo se to bez problémů, protože ovečky byly zaklapnuté pod okrajem bortů, takže neviděly vodu a byly v klidu.“

Monoxylon ve filmu

V posádce Monoxylonu IV nechyběl ani kameraman, který pořídil řadu zajímavých záběrů. Dá se tak očekávat, že průběh výpravy přiblíží zájemcům také film. „Podařilo se natočit skvělé záběry, posádka se navíc účastnila hraných scén, šli do neolitického oblečení, aby navodili scény, které jsem nikdy neviděl. Vypadalo to nádherně a uvidíme, jestli to bude dokument 52 minut, nebo něco delšího. Ale záběry budou pěkné,“ dodává Radomír Tichý.

Kde je možné si plavidlo zblízka prohlédnout? A jak vypadá běžný den na expedici? Poslechněte si celý rozhovor s Radomírem Tichým.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.