Plavba podle 8000 let starého receptu: Dobrodruhy na hladině drží dvě tuny dřeva
Člun dlabaný z jednoho kusu kmene, pádla, primitivní plachta. Tak vypadala neolitická plavidla, na kterých se lidé plavili mezi ostrovy ve Středozemním moři. Po osmi tisících letech toto tvrzení měla potvrdit expedice Monoxylon III. A podle člena posádky Jiřího Junka se to povedlo.
Expedice proplula Egejským mořem a po skoro 400 kilometrech a desítkách hodin dřiny s pádly úspěšně zakotvila u břehů Kréty: „Já bych do toho šel znovu rád, byl to nádherný zážitek. Na druhou stranu jsem si tam ověřil, že jsem opravdu člověk trpící mořskou nemocí a z toho důvodu bych hodně váhal, jestli do té akce znovu jít,“ říká ředitel regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek, který se účastnil už předchozí mise.
Nejnáročnější fází celé plavby byl závěrečný úsek mezi ostrovem Santorini a Diovým ostrovem. Vzdálenost více než 100 kilometrů expedice zdolala za 28 hodin. Zatím co jedna posádka pádlovala na monoxylu, druhá odpočívala na doprovodném katamaránu. Mořeplavci se střídali po hodině a půl až dvou hodinách. Z Diova ostrova to pak byl na Krétu už jen malý kousek: „Měl jsem to štěstí, že když jsme dorazili na Krétu, tak jsem byl na člunu s naší posádkou. Ale zase je potřeba říci, že ta druhá posádka byla ta, která slavnostně zakončila tu dlouhou plavbu na Diově ostrově.“
Vítr prověřil teorie
Expedice přinesla zážitky, na které se nezapomíná, ale i komplikace v podobě větru. „To byla jedna z věcí, které jsme chtěli v rámci experimentální plavby ověřit. Jestli ten člun dokáže plout po moři v dejme tomu větším vlnobití a větru. Zároveň jsme chtěli zkusit plachtu, jestli plavidlo bylo schopné plachtu nějak využívat. Takže jsme byli rádi, že foukalo. Když už to bylo moc, tak jsme na moře nevypluli,“ říká Jiří Junek.
Dvě tuny dřeva
Monoxyl vyrobený z dubu, který věnovalo město Jičín je dlouhý devět a půl metru. Vznikl v roce 1997 pro expedici Monoxylon II. Před letošní plavbou ale doznal několika změn: „Trochu se vylepšilo kormidlo, ubrala se nějaká hmota, takže byl o něco lehčí. Záleží ale na tom, jak hodně je nasáklý vodou. Teď se bavíme o tom, že má kolem 2 až 2,5 tun. Největší změnou byla plachta. Člun poháněný jen pádly plul rychlostí asi 4 kilometry za hodinu, s plachtou a příznivým větrem 7km/h. V současné době je člun zpět v archeoparku ve Všestarech.
Související
-
Vydlabali kmen stromu a teď s ním chtějí na moře. Lucie Výborná mluvila s členy expedice Monoxylon
Člun vydlabaný z mohutného kmene a širé moře. Nebezpečná klukovina, nebo seriózní věda?
-
V garáži postavil loď a doplul ze Žižína až k moři
Petr Tlapák. Znáte? Se svými dobrodružnými kousky se zatím nechtěl nikde předvádět. A přitom třeba projel sám celou Jižní Ameriku na starém kole. Ale o nejnovější a...
-
Nadšený archeolog strávil měsíc na moři v člunu vytesaném z kmene
Našim tématem je tentokrát život pravěkých lidí na našem území. Dneska, máte-li chuť, se můžete pravěku přímo dotknout, stačí navštívit archeopark ve Všestarech. Ho...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka