F1 není jen formule. Je to i důležitá informace pro zahrádkáře

5. září 2017

Schováváte si semena paprik, rajčat a okurek, abyste je mohli rozmnožit? Někdy to vyjde, jindy ne. Ne všechny odrůdy se totiž hodí k opětovnému zasetí. Pokud je na sáčku vedle názvu odrůdy F1, rozhodně neschovávejte semínka. Nic by z nich nevzešlo.

„V současné době je na trhu mnoho výkonných odrůd. Pokud je ale napsáno vedle názvu F1, jedná se o křížence první generace,“ říká pardubický zahradník František Hlubocký. Znamená to, že potomstvo si nemusí zachovat vlastnosti rodičů.

Je to prostě zelenina jen krátce vyšlechtěná pro jeden rok. Starší odrůdy tuhle zkratku vedle jména většinou nemají. Takové můžete zkusit rozmnožit a v příštím roce se těšit z úrody.

Dotazy posluchačů Českého rozhlasu Pardubice:

Chci přesadit černý rybíz a rakytník. Kdy je na to vhodná doba?
Existuje zásadní poučka pro zahrádkáře: listnaté keře se přesazují až po opadu listů. Dříve na to byla dokonce státní norma. Keře a dřeviny se mohly začít dobývat až po 15. říjnu, aby bylo dřevo dostatečně vyzrálé a schopné zakořenit na novém místě.

Jak zastřihnout ostružiny, velmi se rozrůstají?
Maliny i ostružiny po odplození vyčistěte od všech odplozených větví a zastřihněte až u země. Vyhrabejte všechny nemocné listy. Nebezpečné jsou například listy napadené rzí. Ostatní mladé výhony, které dokážou vyrůst až tři metry, zkráťte ke konci září zhruba o třetinu, jde o měkkou koncovou část. Na té zbývající budou v příštím roce založena další poupata na příští rok.

Okurky, cukety i dýně málo rodí a hnědnou, čím to je?
Jde často o cizosprašné druhy, to znamená, že květ není sám schopen se opylovat. Proto se tam musí dostat včely. Pokud jsou rostliny zasazené moc blízko u sebe a hodně olistěné, včely se tam nedostanou. Zajistěte tedy tykvovitým rostlinám více vzduchu a prostoru, nesázejte je moc blízko u sebe a samozřejmě nepřelévejte.

Pod zídkou na zahradě se nám v zemině tvoří malé otvory a je tam vyhrabaná hlína. O co jde?
Mohlo by se jednat o hraboše polního nebo hryzce vodního. To, že vám hraboš nebo hryzec hoduje na zahradě, poznáte podle děr, které se vyskytují v zemi a podle vyhrabané zeminy na záhoně. Tito živočichové si tvoří chodbičky těsně pod povrchem země. Rádi okusují kořínky rostlin v záhonech, ale i stromů. Hryzec vodní speciálně miluje kořeny od jabloní. Často se stává, že vysadíte mladé sazenice jabloní, kterým se nedaří, listy uvadají a vy je nakonec vytáhnete ze země úplně bez kořenů. Na tyto škůdce zabírají různé návnadové jedy, které jsou určené na hryzce, hraboše a potkany.

autor: jsl
Spustit audio