Genealog pátrá po kořenech Čechů v Chorvatsku. Když přivezl rodokmeny, málem se o něj poprali

27. leden 2021

Genealog Lubomír Havrda často pomáhá lidem pátrat po svých předcích. Letos ho nezvyklá výzva dovedla až do Středomoří.

„Jestli můžu, pozdravil bych do chorvatského Daruvaru, kde mám spoustu přátel, pro které dělám rodokmeny, jsou to úžasní lidé,“ začal povídání o svých současných aktivitách a objevech genealog Lubomír Havrda.

Lubomír Havrda

„Oslovila mě redaktorka Šárka Kuchtová, jestli bych chorvatským Čechům nepomohl s hledáním předků,“ vysvětluje zkušený genealog, jak se dostal k současnému pátrání. Rodokmeny nakonec zpracoval a v srpnu loňského roku do Chorvatska osobně dovezl.

„Musím říct, že na nás čekali a nakonec se ještě dohadovali, kde budeme spát a jak nás mají pohostit. Také jsme tam vezli prsť české země, kterou jsme rozeseli mezi hroby. Oni nás na oplátku pozvali na bohoslužbu do kostela. To bylo také dojemné. Díky tomu, že jsme tam byli, tak byla celá zpívaná v češtině,“ vypráví o svých zážitcích z cesty Lubomír Havrda.

Havrdovi z jihu

Při svém bádání nejednou narazí na zajímavé informace, příběhy a občas i na své předky. „To se mi stalo právě v Chorvatsku. Oslovila mě paní, která mi psala, že její předci přišli z Čech. Řekl jsem jí, aby mi poslala nějaký dokument. Měla oddací list svého dědečka a pro mě to bylo neuvěřitelné, protože jsem toho dědečka měl ve svém rodokmenu. Takže všichni Havrdové v Chorvatsku jsou moji příbuzní.“

Rodokmen s příběhy

Sestavit rodokmen není jen o tom vypátrat jména předků. „Když mám přednášku, tak říkám, že jedna věc je udělat rodokmen, jakousi množinu jmen s daty narození a sňatků. Ale důležité je popsat taky životní příběh předků. Já například popsal život svého pradědečka, který zahynul v první světové válce.“

„Teď dělám rodokmen rodu Horynů, kteří v roce 1898 odešli přes Brémy do Baltimoru. V té době mířili všichni do Kalifornie, ale předek Horynů se zastavil v Kansasu a tam zůstal. Měl dva syny, Jana a Františka. Jan měl tři děti a František čtrnáct. Dnes jsou po celých Spojených státech a v Austrálii,“ popisuje Lubomír Havrda svou aktuální práci.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.