Hlady neumřeme. V Pardubicích učí budoucí pekaře i cukráře
Občas se o dnešní mladé generaci říká, že nechce manuálně pracovat. Ale přesto klasické potravinářské obory fungují. Zájem o ně hlásí třeba Střední průmyslová škola potravinářství a služeb Pardubice.
„Největší nárůst v poslední době zaznamenává cukrařina. Obrovský zájem je taky o kuchaře a možná ještě větší o pekaře. Pekáren existuje docela velké množství, ale vyučených odborníků najdeme opravdu málo. Abychom měli kvalitní pečivo, odborníky potřebujeme,“ říká ředitel zmíněné školy Zdeněk Zitko.
Dočkáme se nešizených potravin?
Na pardubické škole mají klasické učební obory zakončené výučním listem jako pekař, cukrář, kuchař-číšník, prodavač i studijní obory zakončené maturitní zkouškou-technologie potravin, analýza potravin.
„Sedím v laboratoři. Jídlo beru jako důležitou součást našeho života. Jíst se bude pořád, takže to je určitě do budoucna přínosné. Zajímá mě, co se do potravin dává. Nechci, aby se šidilo. Chci, aby se potraviny dělaly tak, jak se mají dělat a aby neškodily našemu zdraví. Běžně si čtu jejich složení. Občas musím přimhouřit oči, ale byla bych radši, kdybych nemusela. I když nějaké výtky asi budou vždy,“ myslí si žákyně oboru analýza potravin Kateřina Smetanová.
Praxi nic nenahradí
Škola využívá pro vzdělávání a výchovu různá odborná pracoviště. Patří mezi ně dokonce i pekárny a cukrárny. Nenahraditelná zůstává povinná praxe mimo školu, aby si žáci činnost vyzkoušeli taky v klasickém provozu.
Střední průmyslová škola potravinářství a služeb Pardubice nemá daleko ke stým narozeninám. Původně v podstatě vznikla s cílem vychovávat a vzdělávat mlynáře. Postupně se její charakter měnil a mění se i dnes. „Něco po nás chce doba. Sice je o mlynáře obrovský zájem, ale my jich máme relativně velmi málo. Mlýny hlásí generační problém. Lidé tam mohou brzy chybět,“ upozorňuje Zdeněk Zitko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.