Horní Čermná 7.9. 2008

Než jsem se rozjel natáčet rozhlasové posvícení do Horní Čermné tak jsem začal pátrat po názvu této obce, která se nachází na Orlickoústecku mezi Lanškrounem a Jablonným nad Orlicí. Slovo "čermný" (původně "črmný") je téhož kmene jako slovo "čermák" a znamená totéž co červený. Je odvozeno od podstatného jména v češtině nezachovaného "črm", značícího červa vůbec, v užším smyslu tak zvaného červce nachového, z něhož se dobývala červená nachová barva. Jiné pojmenování tohoto červce je "črv", novočesky "červ", z něhož bylo odvozeno dnes užívané slovo "červený". Čermná byl název potoků a řek patrně podle jejich červené vody od onoho červa, tehdy zde snad hojně se vyskytujícího, a název ten se přenášel z potoků na osady, ležící při nich a tuto poslední variantu mi potvrdil i starosta obce Josef Kittner.Hned při vjezdu do obce jsem si všiml cedule s letopočtem 1304, což je první písemná zmínka o Čermné. "Obec byla založena pravděpodobně koncem 13. století. První písemná zmínka je z 20.5.1304, kdy král Václav II věnoval velký kolonizovaný prales s velkým počtem obcí klášteru ve Zbraslavi. V roce 1873 byla obec Čermná prohlášena za městys. V roce 1935 byla obec Čermná rozdělena na Horní a Dolní Čermnou. Roku 1938 byla část Dolní Čermné připojena k Horní Čermné a společně zabrána do Sudet.V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Horní Čermná a Nepomuky", popsal mi ve stručnosti dějiny starosta Josef Kittner. Pak už jsme se vypravil na prohlídku obce a zamířil za farářem Jakubem Kellerem do evangelického kostela, na jehož místě kdysi stával malý dřevěný kostel za faráře Filipiho již sešlý. Nestál úplně na místě dnešního kostela, byl o několik metrů dál do pole. "18. července 1836 položili v Čermné základní kámen ke zděnému kostelu, ovšem ještě bez věže a bez východu k cestě. Teprve v lednu 1884 církev žádala obec o povolení věže o výšce 23 metrů a krytu 12 metrů vysokého s břidlicí", mluví o historii kostel pan farář. Dnes znějí Čermnou pravidelně zvony, které byli zrekvírovány za světových válek a jsou z roku 2001 k 220. výročí vydání Tolerančního patentu. Dnes jsou ve věži tři zvony o hmotnosti 490, 220 s 325 kg. Zvony odlila zvonařská dílna Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova a výtvarnou výzdobu navrhl ak. arch. Jan Trubač. Právě v evangelickém kostel se bude odehrávat část sjezdu rodu Šilarů a příznivců Čermné, které začne v sobotu 13. září v 10 hodin v sokolovně. "Genealogie rodů Šilarů sahá do desítek generací a sem k nám do Čermné přijedou dokonce Šilarové z Ameriky a Švédska. Letos už se s přáteli potkáme po čtvrté. Celé to začalo v roce 1968, potom byl rok 1988 a 1993", vysvětluje jeden z členů organizačního týmu Miroslav Šilar. V sobotu bude znít Horní Čermnou černošská hudba v podání Lee Andrea Davidsona - v Praze usazeného amerického zpěváka tmavé pleti a světlých jazzových ideí. V repertoáru má jak klasické jazzové evergreeny, tak i spirituály s gospel-songy. Na setkání rodů Šilarů bude hostem X-tetu Víta Fialy. Nedělní program začíná bohoslužbou a poté kavárnou na faře a o půl jedenácté připomínkou 170. výročí postavení kostela. Ještě jedno místo stojí v Horní Čermné za pozornost a to je poutní místo Mariánská hora, říkalo se zde také Na Vrších. Původně tu stával statek, který vlastnil Franz Tschepen, lidově zvaný Čípa, který daroval pozemek na postavení kostela a poutního domu. Pochován je na hřbitově u sv. Jiří v Dolní Čermné. Honosná hrobka, bohatě zdobená reliéfy, je umístěna ve zdi vlevo u vchodu do kostela od Rychty. Na Vrších se odehrála nejedna zázračná událost a mě nejvíce zaujala ta s formanem Antonínem Keprtou z Kunvaldu. " Dávný ctitel Panny Marie Cellenské, Antonín Keprta z Kunvaldu u Žamberka, vezl tudy roku 1814 mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Pozdě večer při tmě jel zde cestou roklinatou až k nejvyššímu výstupku. Tady marně držel povoz, aby se neskácel. Síla jeho nestačila a vůz i s nákladem se na něho převrhl. Nevida pomoci, volal k Panně Marii Cellenské, aby mu šťastnou hodinku smrti vyprosila. Vtom zaplála u něho záře, v ní zjevila se bílá panna, jež beze slova, se svítilnou v ruce, vůz nad ním zdvihla. Vozka vstal bez pohromy a jel dále, světlo tak dlouho vida, dokud na dobrou cestu neuhnul, načež panna i se světlem zmizela." Toliko citace z brožurky Hora Mariánská v Čermné z roku 1896 s odvolávkou na Blahověst z roku 1869. Neděle 7.9. po 12 hodině.