Houslaři nemají kam spěchat. Materiál jim zraje hromadu let

„Vyjedete do zahraničí, třeba do Alp. Na pile si vyberete materiál, který uskladníte na deset dvacet let. Osobně vlastním materiál přes padesát let starý. Z něj se dá pracovat v podstatě hned. Jde o kompletně ruční práce,“ popisuje výrobu instrumentu pardubický houslař Jan František Veselý.

Předpoklady pro houslaře

Řezbář, fyzik, alchymista… Správný houslař toho musí umět hodně. Navíc by měl být trpělivý a taky schopný se stoprocentně soustředit a koncentrovat.

Na koníčky má Veselý docela málo času. „Teď se snažím hodně pracovat, protože čekáme potomka. Chtěl bych práci nahnat, abych mohl být s rodinou doma. Když přijdu do nějakého soustředění a práce mě natolik pohltí, že jsem schopný víc času pracovat, nehodlám otálet a pokračuju v tom, dokud se neozve moje manželka, abych přišel domů nebo únava. Celé rodině a hlavně manželce moc děkuju za toleranci. Hodně mě v tom podporuje.“

Jeho ateliér voní dřevem a je vybavený různými dlátky, hoblíky a houslařskými laky.

Minimální prostor pro improvizaci

Houslař Jan František Veselý|foto: Pavel Fiala

Umění výroby houslí se v evropské kultuře udržuje už asi pět století. Jeho tajemství se přenáší z generace na generaci a na tradici věhlasných mistrů úspěšně navázali taky čeští houslaři. Dá se v tomto oboru vymyslet něco nového, nebo jde o velmi konzervativní řemeslo? „Odchylky jsou velice malé a drobné. Zachováváme určitý model, který se během staletí nezměnil. Největší triky a fígle asi spočívají v lakování. Barva laku by měla hráče oslovit,“ říká Jan František Veselý.

Když opravuje housle, stane se, že si je vyzvedává samotný umělec. „Nástroj nejdřív přehrajeme v ateliéru. Když je na to čas a prostor, jdeme třeba do Sukovy síně, kde zkoušíme veškeré zvukové vlastnosti nástroje.“

Češi podle Veselého patří do světové houslařské špičky. V celé republice může být kolem 80 houslařů.

Z hudební rodiny

Jan František Veselý pochází z rodu romantického skladatele Zdeňka Fibicha. Dědeček Stanislav Fibich ho učil hrát na klavír, a pak i na housle. Od pradědečka zdědil řemeslo, práci se dřevem. „Nejvíc mě motivovala láska k hudbě a řemeslo. V patnácti letech jsem přemýšlel, co budu dělat, kam půjdu na školu. Tehdy pro mě byla jasná volba jít na houslaře.“

Čtěte také

Veselý v pondělí vernisáží otevírá výstavu, která představí houslařské řemeslo, historické hudební nástroje a fotografie z různých fází výroby. Otevřená bude v hudebním oddělení Krajské knihovny v Pardubicích do 27. května.