I do staré stodoly pronikly na Svitavsku moderní technologie
Překvapivě dobře si spolu rozumí moderní vědecké přístupy a roubené stavby. Celá budova se přes skener dostane do počítače a vytvoří jakýsi virtuální model s velmi vysokým rozlišením. Místo si pak prohlížíte v trojrozměrném prostoru. Proti klasické fotografii to představuje významný posun.
Tento týden odborníci zkoumají a dokumentují památky lidové architektury v obcích Trstěnice, Čistá a Chmelík u Litomyšle. Potvrdil to Jiří Kmošek ze Spolku archaických nadšenců: „Jedná se o významné objekty poměrně velkého historického stáří a velké stavebně-historické hodnoty. Chceme zdokumentovat stav staveb z hlediska stability konstrukcí, jejich soudržnosti a taky přispět ke zpřesnění datace. Za použití různých průzkumových metod se snažíme identifikovat jednotlivé stavební etapy, přiřadit jim materiál a období vzniku.“
Zkoumaná oblast Českomoravského pomezí je velmi specifická. „Na tomto území se v minulosti prolínaly různé kultury, například skupina česky mluvícího obyvatelstva, moravsky mluvícího obyvatelstva a německy mluvícího obyvatelstva. Důsledkem byla poměrně různorodá lidová architektura, respektive stavitelství v tomto regionu. Zachovala se v podstatě až do současnosti.“
Průzkum finišuje
Aktuální aktivita představuje první fázi celého projektu. „Snažíme se o zachování památek lidové architektury právě na území Českomoravského pomezí, tedy mezi městy Vysoké Mýto, Litomyšl, Polička, Svitavy a Moravská Třebová. Na akci se podílí několik organizací, hlavně pracovníci a studenti vysokých škol, zapojené jsou taky různé odborné vědecké instituce nebo geodetické firmy,“ přibližuje Kmošek.
Zúčastnění využívají osm vzájemně se prolínajících metod. Jsou prý velmi vhodné pro dokumentaci tohoto typu památek. Dají se tak získat informace, které by se prý klasickou cestou vytěžit nedaly. Některé postupy přibližuje Jiří Kmošek: „Termografický průzkum hledá určité zazdívky nebo konstrukce, které nejsou na první pohled čitelné. Například v obci Trstěnice dohledáváme klenutý kamenný sklep. Máme jeho doklad z různých archivních pramenů a plánů. Dendrochronologie zase díky odvrtání vzorků z dřevěného trámu sleduje množství letokruhů a jejich vzdálenosti. Může tak přesně zjistit rok, kdy bylo dřevo použité na stavbu pokácené.“
Akce bez rozruchu
Průzkum se odehrává většinou na soukromém pozemku vlastníků památek. Lidé se tam pohybují s různými geodetickými stanicemi a dalšími zařízeními. K dění tohoto týdne patří taky veřejně volně přístupný cyklus přednášek, který doplňuje praktickou aktivitu. Přibližuje jednotlivé metody a dříve získané výsledky.
Spolek archaických nadšenců představuje uskupení sdružující zájemce o tradiční lidová řemesla, tradiční lidovou kulturu, dřívější systémy hospodaření a zaniklá řemesla.
Lidová architektura v éteru
Stavbami lidové architektury v kraji se celé prázdniny zabývá Český rozhlas Pardubice. Letní seriál nabízí každou sobotu kolem půl čtvrté odpoledne.Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.