Jako dítě jsem věděl, že budu herec, říká Matouš Ruml

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Matouš Ruml

Herec Matouš Ruml se rozhodl, že se v České televizi stane součástí týmu, který dodržuje jednu báječnou velikonoční tradici. Už potřiadvacáté se na obrazovkách objeví žluté kuře s červenobílým plovacím kruhem, tedy symbol sbírky Pomozte dětem. Matouš nás spolu se svým hereckým kolegou Markem Němcem nás charitativním večerem provedou.

Do dětského divadelního studia do Divadla Labyrint, dnes Švandova divadla přivedla Matouše Rumla maminka, když mu bylo šest let. Dětské role hrál vzápětí nejen na divadle, ale taky ve filmech či v seriálu. Vystudoval hudebně dramatické oddělení pražské konzervatoře, je držitelem Ceny Zuzany Navarové a Thálie pro mladého činoherce za rok 2012. V desátém ročníku Star Dance skončil na druhém místě.

Vaše cesta na konzervatoř nebyla úplně hladká, vyšlo to napodruhé. Jak jste se připravoval, v čem byl rozdíl mezi prvními a druhými přijímačkami?

„Moje cesta na konzervatoř byla dlouhá právě díky tomu, že jsem z toho dětského divadelního studia byl trochu ne namyšlený, ale nějak jsem věděl, že to budu dělat. Jako dítě jsem byl o tom přesvědčený, ale vlastně jsem nic pro to moc neudělal. A můj první pokus dostat se na konzervatoř mi ukázal, že to nebudu mít zadarmo. Tak jsem po prvním pokusu chodil na kurzy, které pořádala ta škola, a byl jsem takový pokornější.“

V lednu se dotočil film Jedině Tereza a v tomhle filmu jste si zahrál se svým synem, resp. on hrál vás ve vašem mladším věku. Je to první taková zkušenost?

„Ano, pro něj to je taková větší zkušenost, ale už točil, předloni v létě točil film, kde hrál jedno z dětí, které je účastníkem tábora, a tam měl epizodní nemluvící roli. Já jsem říkal režisérovi, že si ho musí vyzkoušet, že on by to chtěl dělat, ale nevím, jak na tom je. A když jsem ho pak pozoroval, tak vůbec nebyl nervózní a velmi si to užíval.“

Matouš Ruml a Igor Orozovič ve filmu Jedině Tereza

Star Dance, to byl desátý ročník, kde jste byl ve finále s herečkou Veronikou Khek Kubařovou. Ona tančila s Dominikem Vodičkou a vy s Natálií Otáhalovou. Ve finále vedle vás stojí někdo, koho znáte celou řadu let, koho máte rád a s kým jste hrál v divadle. Jaké byly ty pocity?

„Já jsem byl od začátku Star Dance rád, že tam mám nějakou spřízněnou duši a moje jediné přání bylo být ve finále s Verčou. A to se vyplnilo, takže já jsem v tu chvíli byl vděčný za to, že se to vyplnilo. A vůbec jsem neměl v sobě rivalitu, nebo že bych chtěl vyhrát zrovna já. Říkal jsem si, že kdokoliv z nás dvou to vyhraje, tak to tomu druhému bude přát. Pro mě to bylo tak zvláštní, že jsem byl uvnitř klidný a strašně spokojený. Vlastně jsem i rád, že to takhle dopadlo, že jsem byl druhý z toho důvodu, že jsem třeba nechtěl tolik pozornosti.“

Když vám volala pověřená kreativní producentka Veronika Slámová a chtěla s vámi mluvit o moderování akce Pomozte dětem, kde vás zastihla?

„Asi doma, protože v poslední době jsem hodně doma. Já na podobné nabídky moderací odpovídám velmi jednoznačně, že nejsem moderátor, velmi to obdivuji, ale není to pro mě. Pro mě to je tak vysoká vlna stresu a musel bych se na to připravovat, nejsem dobrý improvizátor v krizových situacích, takže jsem jí řekl nejdřív ne, že to není pro mě. A než jsem řekl ano, byl to velmi dlouhý proces a vyšli mi ve všem vstříc. Že tam nebudu sám, budu to moderovat s Markem Němcem, se kterým jsme dlouholetí kamarádi a vzájemně se podržíme. Zažil jsem deset přímých přenosů, ale nic asi nemůže překonat tu nervozitu ve Star Dance. A nakonec proč jsem do toho šel, je to, že ta doba je těžká pro každého z nás, ale nejvíc postihuje ty děti, které tu pomoc potřebují. Frustrace z toho, že jsou všichni doma, nebo že se nestýkají s kamarády a nemůžou chodit do školy, tak postihuje děti úplně nejvíc. A jestli já jako absolutní nemoderátor nějakým způsobem můžu přispět k tomu, že se na to budou koukat nějací další lidé a pomůžou tím dětem, tak to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem do toho šel. To má smysl a nemá cenu se kvůli tomu bát.“

Alena Zárybnická natáčí Zálety s Matoušem Rumlem
Spustit audio

Související