Jiří Welsch si do Pardubic nejde honit ego. Chce pomáhat a dávat

„Jsem z Holic a v Pardubicích jsem strávil velkou část svého mládí a dětství. Je to příjemný a lehce nostalgický pocit, když se člověk vrací po tolika letech a po dlouhé basketbalové cestě tam, kde to všechno začalo.“

Rovnýma nohama zpátky do děje

Welsch měl v poslední době čas na přemýšlení. „Od návratu s reprezentací z mistrovství Evropy na začátku září jsem byl doma. Narodil se nám druhý potomek. Nejdřív jsem si dopřál odpočinek. Chtěl jsem si od všeho nechat odstup, abych si mohl promyslet, co chci dál v životě dělat. Od začátku října jsem pak začal individuálně spolupracovat s kondičním trenérem. Potřeboval jsem dohánět fyzičku.“

V pardubickém klubu ale zažil hodně ostrý restart. „Když jsme se domluvili s představiteli Beksy, bylo to velké zrychlení z nuly na sto. Vrátil jsem se zpátky do basketbalové kolotoče z toho rodinného naladění, takže tréninky, příprava na zápas, rozhovory, hodně pozornosti. Ale nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout.“

Kolečko v týmovém stroji

Věhlasný basketbalista se nepovažuje za spasitele, ale za součást týmu: „Beksa má svoje cíle. Než se začne mluvit o titulu, mělo by se mluvit vůbec o samotném postupu do finále domácí soutěže. Přicházím klubu pomoci naplnit cíle a vizi, kterou má. Nemyslím, že by nás měla svazovat nějaká přílišná očekávání.“

Jiří Welsch doslova říká, že nepřichází do Pardubic proto, aby si honil ego anebo strhával pozornost na sebe. „Chtěl bych se připojit do klubu, kde jsem strávil výraznou část kariéry. Od sebe momentálně nečekám žádné velké zázraky, ale nemůžu kontrolovat očekávání ostatních lidí. Jediným, kdo na sebe může vytvořit tlak, je člověk sám. Snažím se nadměrná očekávání spíš krotit. Přišel jsem dávat a pomáhat a ne naplňovat očekávání druhých.“

NBA jako velký milník

Dá se porovnat Welsch v pardubickém dresu tehdy a teď? „Rád bych řekl, že jsem se moc nezměnil, ale to by asi nebyla upřímná odpověď. Žijete v několika zemích, všechny zkušenosti a zážitky vás ovlivňují a mění. Přeci jenom mi už není 18 a nejsem vyjukaný kluk. Za dva měsíce mi bude 38. Jsem určitě jiný člověk i jiný hráč.“

Basketbalista Jiří Welsch ve studiu Českého rozhlasu Pardubice|foto: Honza Ptáček

Jako druhý český basketbalista svého času nahlédl na několik sezón do zámořské NBA. „Byl to pro mě splněný dětský sen. Zahrál jsem si v nejlepší soutěži světa. Zároveň tohle angažmá definitivně změnilo zbytek mé sportovní kariéry. Jak jednou dostanete nálepku takového hráče, tak vás dál provází. Nese to s sebou velkou prestiž, ale taky to přináší mnohem větší zodpovědnost a očekávání.“

Hned v prvním letošním zápase za Pardubice vyzval Nymburk, kde strávil pět sezón a získal pět mistrovských pohárů. „Je to taková hříčka osudu. Nebylo to plánované. Asi bych si premiéru představoval trochu snazší než proti největšímu favoritovi, papírově nejsilnějšímu týmu soutěže.“ Beksa prohrála 73:95. Jiří Welsch zaznamenal 4 body.