Jsme skoro mistři Evropy. Ve třídění

Přesto lidé podle tiskové mluvčí obalové společnosti Šárky Novákové občas chybují, zejména při třídění porcelánu nebo zrcadel: „Často si myslí, že takové materiály patří do skla a přitom by měly přijít do směsného odpadu. Drobná chyba ale nevadí, protože obsah barevných kontejnerů dál putuje na ruční dotřiďovací zařízení. Odsud míří ve slisovaných balících jako druhotná surovina dalších výrobků. Většina věcí kolem nás tedy obsahuje nějaký recyklát. Říká se tomu recyklační koloběh.“

Pracovníci u třídicích linek občas kuriózně narazí na peníze, které lidé do nádob omylem vhodí. Pak telefonují, jestli se nenašly…

Pozor na nálepky!

Na kontejnerech bychom měli sledovat nálepky. Systém sběru se v jednotlivých obcích může lišit. Záleží na dohodě obce se svozovou společností a také na technických podmínkách třídicí linky v okolí.

Základ ale bývá všude stejný. Papír patří do modrého, plast do žlutého, nápojové kartony do oranžového a sklo do zeleného kontejneru (případně čiré sklo do bílého kontejneru) .

Na některých místech jsou i červené kontejnery na elektroodpad|foto:Filip Jandourek

Mýty a fakta

Kolem třídění žije svým životem několik mýtů: „Nejčastěji si mnozí myslí, že odpady stejně skončí na jedné hromadě. Není tomu tak. Všechno se dál zpracovává. Ve velmi výjimečných případech může jet svozové auto na skládku. Stane se to jen tehdy, když zaúřaduje nějaký vandal. Zničí obsah kontejneru třeba bioodpadem a znemožní tak recyklaci. Jsou to opravdu spíš excesy,“ přibližuje Nováková.

Sběrná síť se stále zhušťuje. Na jedno průměrné sběrné místo připadá teď v Pardubickém kraji 155 obyvatel, je tady 11 269 kontejnerů. Pro třídění komunálních odpadů se v kraji využívají dva způsoby sběru – nádobový a pytlový.