Kdo přivedl do Pardubic sady? Kvákající žáby!

6. březen 2015

Bubeníkovy sady v Pardubicích v dnešní době|foto:Tomáš Klement, Český rozhlas

Taky obyvatelé měst mají rádi zeleň. Aby si jí užili, můžou jít do parků nebo do sadů. Dějiny pardubických Tyršových a Bubeníkových sadů přiblížil v Dobrém ránu historik František Šebek. Ještě před jejich vznikem byly populární aleje. Šlo o první polovinu 19. století.

„První skutečný, velký a zajímavý sad jsou dnešní Bubeníkovy sady. Na pravém břehu Chrudimky byla mokřina, kde se líbilo žábám. Ale ty dělaly v noci hluk a lidem vadily. Proto se uvažovalo o kultivaci tohoto místa. Na sklonku 70. let 19. století navrhnul profesor Barborka, aby Občanská záložna zafinancovala úpravy na počest zemřelého starosty Václava Bubeníka, který je navrhoval. Najednou šlo všechno jako po másle,“ popisuje Šebek.

Čtěte také

Podle jeho slov přijel už v létě 1880 zámecký zahradník z Choltic. „Šlo o velkorysou akci, kdy vysázeli asi 15 000 dřevin a keřů. V roce 1929 ale nastala obrovská vichřice. Stromy v Bubeníkových sadech šly většinou dolů. Na jejich místě měly být květinové záhony. Proti tomu se zvedla veřejnost. Zastupitelstvo pod tlakem změnilo názor. Znovu se tedy v roce 1930 vysadily stromy, i když v redukované podobě.“

Tyršovy sady zajímaly celou republiku

Pardubice v roce 1903 hostily velkou východočeskou hospodářskou výstavu, monstrózní společenskou akci. Šebek říká, že se pak dlouhá léta mluvilo o zachování této tradice. „V roce 1921 se rozhodlo o využití mokřinatých luk v místech dnešních Tyršových sadů. Od roku 1929 se začala připravovat velkolepá výstava tělovýchovy a sportu. Bylo samozřejmě potřeba upravit terén. Ke slovu přišli i vynikající pardubičtí architekti Karel Řepa, Ferdinand Potůček a městský zahradní architekt Václav Vetešník. Vznikl areál zasazený do parku. Během několika měsíců navštívilo výstavu přes milion platících diváků. Dvakrát v Pardubicích zasedala vláda, rozhlas vysílal živě, konaly se desítky různých doprovodných programů. Nic podobného už město nikdy nezažilo.“

Budoucí podoba Tyršových sadů

Čtěte také

Protože bylo tenkrát moderní stavět arboreta, Vetešník osázel 150 druhů stromů a křovin. „Jednalo se prakticky o naučnou stezku, mezi tím ještě vznikly květinové záhony. Ať člověk přišel v kteroukoliv roční dobu, vždycky něco zelenalo,“ říká historik František Šebek.

Tyršovy sady právě teď procházejí úpravami. Pečlivě je sledují reportéři Českého rozhlasu Pardubice.