Kdy vystrčit kytky ven? Díky teplému jaru můžete začít letnit. Pozor ale na přímé slunce!
Ranní dubnové mrazíky meteorologové zatím nehlásí. A březen byl nejteplejším měsícem od roku 1968! Proto už je podle zahradníka Františka Hlubockého možné začít letnit teplomilné rostliny, které byly dosud schované před zimou v chodbách a verandách domů. Ale má to podmínku.
Pokud stěhujete oleandry, ibišky, ale i muškáty nebo fuchsie ven, nedávejte je hned na slunce. Dopřejte jim aklimatizaci. Jinak dojde ke spálení listů.
Aklimatizace pod bílou textilií
„Doporučuju nejdřív přistrčit ke zdi domu, ale do stínu, aby na ně nepražilo slunce. A pokud takové místo nemáte, zachrání vás bílá netkaná textilie. To je naše velká „kamarádka“, která velmi dobře ochrání rostliny před případným mrazíkem i před sluncem. Pod touto textilií můžete nechat rostliny klidně 14 dnů,“ radí zahradník František Hlubocký a dodává, že stačí půl hodiny ostrého svitu slunce, které vypálí bílé fleky na listech. Platí to i o pokojových květinách.
„Lidé za mnou chodí a stěžují si často na to, že pokojovky chtěli po malování nechat opršet a dopřát jim bezprašný venkovní prostor. Pak ale chvíli svítilo slunce a na kytkách zůstala památka v podobě bílých fleků na listech,“ varuje zahradník.
Co udělat, když žloutne česnek nebo cibulka sazečka? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Související
-
Promyšlená kombinace bílé a černé textilie ochrání sazenice před mrazem
V březnu už je možné sázet kedlubny, saláty, brokolice, špenát nebo řepu. Pokud se bojíte ranních mrazíků, pořiďte si na ochranu záhonů bílou i černou netkanou textilii.
-
Na microgreens nepotřebujete zahrádku. Lístkům se daří i na světlém okně
Řeřichu za oknem na vatičce si pěstuje kdekdo. Ale v posledních letech se tahle obyčejná činnost vykrystalizovala a pěstování mladých zelených bylin se stalo velkým hitem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
