Když je pod stromečkem kabelka, peněženka nebo chlap

Například my, co nosíme kabelky přes rameno, dobře víme, že si nikdy nesmíme koupit kabelku, která má dvě ucha, protože nám jedno ucho bude neustále padat z ramena, ale když někde objevíme kabelku, která je nádherná, dokonalá - koupíme si ji a doma s hrůzou zjistíme, že má dvě ucha a to jedno nám, samozřejmě, neustále padá z ramena.

S peněženkou je to podobné. Kromě mnoha důležitých maličkostí, které naše nová peněženka musí mít, se zmíním o přihrádce na drobné, protože drobné potřebujeme pořád a většinou je po nás v obchodě chtějí, když stojíme ve frontě před pokladnou, jednu tašku držíme v zubech, tři máme zavěšené různě na těle, a v tomto stavu máme co nejrychleji nalézt dvě koruny. Kapsička na drobné, která je v naší peněžence, se proto musí otevírat skoro sama! A přesto si někdy koupíme peněženku, která je nádherná, dokonalá – a doma s hrůzou zjistíme, že přihrádka na drobné se otevírá složitým uzávěrem, který navíc nemůžeme najít, natož abychom ho rychle otevřely!

A chlapi? Dobře víme, že nechceme chlapa, který neumí víkend prožít nad knihou, v divadle, v kině, nebo sladkým vyvalováním v posteli. A přesto se zblázníme do špinavého blonďáka, který když zahuhlá: „V pátek večer pojedeme ke mně na chalupu…“ Omámeně kývneme a v pátek večer vystoupíme z auta v naprosté pustině a pěšky se drápeme k něčemu, co bylo ještě před rokem kozím chlívkem, a říkáme si, nikdy, tak tohle už nikdy!

Přes všechny tyto katastrofické příklady musím nám, ženám, přiznat obdivuhodnou vlastnost. Dokážeme si zvyknout skoro na všechno.

Třeba kabelka. Někdy potřebuje na ucho přidělat jednu dírku, aby ucho bylo delší – nebo kratší. Prozradím vám, jak potřebné dírky dělám já. Položím ucho kabelky na kuchyňské prkénko, vezmu starou vývrtku a na dřevěném prkénku udělám do ucha kabelky potřebnou dírku...

Nebo peněženka. Musíme ji zabydlet. Musíme se naučit ji otevírat. Ale hlavně si musíme zvyknout, co a kde v ní máme.

A jak je to s chlapem? Úplně stejné jako s kabelkou či peněženkou.

Takže to shrneme. I když víme, co chceme, přesto se nám občas stane, že náš výběr není dokonalý. A ne všechno jde vyměnit. Pak nám zbývá jediné. Zvyknout si na dvě ucha u kabelky. Zvyknout si na složitý uzávěr u peněženky.

A zvyknout si i na špinavého blonďáka z kozího chlívku...