Kosti, kameny, ohniště: tábořiště lovců mamutů v Ústí nad Labem a tisíce druhů jihoamerických žab
Planetárium 29-2025 (20.7.)
Lovci mamutů z ústeckého Bukova, 1. část: Sprašová návěj (4:47) – Historické souvislosti: O červeném keři (17:17) – Od podrostu k horám: Žáby Jižní Ameriky (22:29)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o zajímavých rostlinných objevech ze spár olomoucké dlažby, dozvíte se o trestu, který si vysloužili dva vandalové, jejichž vinou padl k zemi slavný javor od římského Hadriánova valu v Anglii, představíme vám Kulturní krajinu Murujuga v Západní Austrálii, nově zapsanou na seznam UNESCO, povíme si o největším kameni z Marsu, jaký se kdy na Zemi podařilo najít a nakonec bude řeč o chystaných škrtech v rozpočtu NASA, které mohou zkomplikovat americké plány na dobytí Měsíce a Marsu.
Lovci mamutů na ústeckém Bukově
Když se v roce 2024 začaly hloubit základy budoucího justičního paláce v Ústí nad Labem na Bukově, bylo dopředu jasné, že na tomto místě nutně dojde k nějakým archeologickým nálezům; snad i docela starým. Skutečnost však daleko překonala očekávání: více než dva a půl metru pod zemí se ve vrstvě spraše skrývaly doslova hromady kostí velké pleistocenní fauny, především mamutů, kamenné nástroje, ale také ohniště pravěkých lovců. Soudě podle počtu nalezených mamutích čelistí se jejich kořistí stalo minimálně devatenáct těchto majestátních zvířat. Nálezy z ústeckého Bukova tak lze bez obav přirovnat k jiným podobným a slavným nálezům, ke kterým došlo kdysi na jižní Moravě. A badatelé z Moravy se nakonec na ústeckých výzkumech také podíleli.
Měli archeologové skutečně už dopředu k dispozici nějaké indicie, že by na Bukově k tak významnému nálezu mohlo dojít? Našlo se v minulosti v okolí této lokality něco podobného? O tom už hovoří jeden z vedoucích výzkumu, archeolog Petr Lissek, ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Budoucí justiční palác vyroste poblíž nejrušnější části ústeckého Bukova – v přímém sousedství pověstné centrální kruhové křižovatky, takzvaného rondelu. Zdá se, že podobně významný geomorfologický kontext mělo toto místo i v mladším paleolitu, kdy se zalíbilo tehdejším lovcům mamutů. Jak to tam tehdy asi vypadalo?
Tisíce druhů jihoamerických žab
Na světě žije přibližně 8700 druhů obojživelníků. Nebo přesněji: tolik jich bylo až dosud vědecky popsáno. Vedle různých červorů a mloků jsou to především žáby. Skoro třetina z nich má přitom svůj domov v Jižní Americe. Nejsou to jen obyvatelky pralesů. Žáby najdete i nad jejich horní hranicí, na svazích And, v horských údolích a jezerech. Odborníci dokonce odhadují, že na celém kontinentu žijí tisíce dosud nepopsaných žabích druhů. Mnohé z nich jistě vyhynou dřív, než je věda pozná. Vinou chorob, požárů, klimatických změn a ničivé přítomnosti člověka. Mnohé však nakonec přece jen budou objeveny.
Pokud jde řeč o jihoamerických žábách, většina z vás si asi představí nenápadné žabky z amazonských pralesů. Jak nám potvrdil znalec obojživelníků a plazů, zoolog Jiří Moravec z pražského Národního muzea, takových je skutečně většina. Které z nich jsou ty nejzajímavější? Jsou všechny žáby jedovaté? Při popisu nových druhů se někdy stává, že dojde k několikanásobnému popisu jednoho a téhož druhu více badateli; pochopitelně pod různými názvy. Proč se to v případě obojživelníků děje poměrně často? A co všechno žáby ohrožuje? Poslechněte si reprízu rozhovoru z února 2024.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
