Lenka Štěrbová je ve vodě jako doma. I když se musí namazat
Všichni si ji pořád spojují s kanálem La Manche. Chtějí znát různé detaily úspěchu nejmladší Češky, která ho před lety přeplavala. Ona sama už ale před sebou vidí jiné výzvy.
„Někteří pomalu chtějí vědět, co jsem měla ráno ke snídani. To si už opravdu nevybavuju. Dokonce otec mé kamarádky se mě hned po návratu z Anglie ptal, kolik kilo jsem během plavby shodila. To jsem taky vůbec netušila,“ usmívá se plavkyně Lenka Štěrbová.
Potápění bylo lepší
Do vody Lenku jako první kdysi hodili rodiče. „Mamka trénovala starší děti v malém školním bazénu. Mě ale plavání nebavilo, jenom jsem se ráda potápěla. Spíš jsem oba rodiče rozčilovala.“
Když se řekne voda, vybaví se jí domov, uklidňující prostředí. „Ale po nepovedených závodech bych nejradši se vším sekla a na všechno se vykašlala. Nakonec se do vody stejně ráda vrátím. Tam si vyčistím hlavu, začnu myslet na něco úplně jiného. Nejvíc jsem vodou přesycená na soustředění, když mi nestačí uschnout hlava do dalšího tréninku. To mě štve nejvíc. Voda taky paradoxně vysouší, takže se musíme hodně mazat různými krémy.“
Proč ne bazén?
Lenka Štěrbová říká, že ji prostě nebaví plavat od jedné stěny ke druhé a hlavně podle svých slov má pomalé obrátky. Taky proto ji odjakživa láká spíš dálkové plavání.
O víkendu se jí dařilo na mistrovství republiky na Seči. „Tam jsem se kvalifikovala na mistrovství světa do Budapešti, konkrétně na Balaton. Pojedu i na univerziádu. Takže jsem si úplně zazdila prázdniny, protože budu muset hodně trénovat. Zároveň mi vrcholí zkouškové období na medicíně.“
Kloubení studia a sportování dá zabrat. „Není úplně ideální, že trávím víkendy na Seči u vody a ne v knihovně. Doufám, že to ve škole dobře dopadne. Knížku si k vodě beru, ale tolik se toho tam nenaučím.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
