Letci ze zvířecí říše: dobrodružná vzduchoplavba pavouků a zajímavosti ze života netopýrů
Povídání o pavoučích vzduchoplavcích (4:47) – Příběhy s pětkou: Ponorkové eso z Brna (20:17) – Kniha měsíce: Oceán. Poslední divočina (24:56) – Ze života netopýrů (28:30)
V úvodním přehledu zajímavostí vás seznámíme s novým žabím druhem, objeveným ve vysokohorském prostředí Jihoafrické republiky, zmíníme se o objevu čtyř druhů malých suchozemských plžů na jihu Islandu, povíme si o nálezu dřevěného člunu ve starém přístavu chorvatského Dubrovníku, pár slov věnujeme kauze kosmické lodi Starship S36, která vybuchla při startu na rampě a jejíž trosky dolétly až do Mexika a řeč bude i o českém podílu na vesmírné misi družice PLATO, která by měla startovat koncem příštího roku.
Pavoučí „ballooning“ čili vzduchoplavba
Housenky některých motýlů a také nepopulární roztoči svilušky využívají své hedvábné vlákno i ke vzdušným přesunům. Na jiný strom nebo na jinou rostlinu se jako správní vzduchoplavci nechají přenést větrem. Tomuto způsobu šíření se v angličtině říká „ballooning“. Česky bychom jej mohli označit jako vzduchoplavbu, ale pokud počeštíme anglický termín na baloning, asi se také nic nestane. Věnují se mu především pavouci.
Většinou se jedná o kratší přesuny v řádu stovek metrů, někteří pavoučí vzduchoplavci však mohou překonat i podstatně větší vzdálenosti. Na lodi Beagle, s níž se plavil kolem světa Charles Darwin, přistáli v roce 1832 pavouci 100 kilometrů od pevniny. Proč pavouci létají, jak to dělají, kam až se s větrem mohou dostat a proč vědce, kromě obvyklé zvědavosti, toto pavoučí chování zajímá?
Především na jaře a také na podzim, v období pověstného „babího léta“, kdy po chladné noci silný sluneční svit ohřeje povrch půdy, vznikají vzestupné vzdušné proudy, které pavouci ke svému vzletu využívají. Jak poznají, že nastaly vhodné podmínky pro vzduchoplavbu? A jak se vůbec vznesou? O tom hovoří zoolog Milan Řezáč z entomologického oddělení Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.
Kolik vlákna pavouk ke svému vzletu potřebuje? Jak vlákno vypouští – a je nějakým způsobem specifické? Může si pavoučí vzduchoplavec vybrat, kam poletí a jak přistane? Jak se vůbec dostane ze vzduchu zpátky na zemi? Je to jen věcí náhody nebo může být přistání cílené? Jak se toto chování vyvinulo a proč?
Ze života netopýrů
Netopýři nepatří k nejpopulárnějším živočichům naší přírody; mnozí lidé se jich štítí, a dokonce i bojí – třeba jen proto, že o nich vlastně nic nevědí. Netopýři jsou přitom neobyčejně užiteční tvorové, jejichž jediným nepříjemným zvykem je, že se občas vyskytnou ve velkém počtu na místech, která (alespoň z našeho lidského pohledu) k tomu rozhodně nejsou určená… Se všemi nepříjemnými důsledky, které z přítomnosti netopýří kolonie vyplývají.
Jak vypadá život netopýra nám přiblíží Daniel Horáček z liberecké pobočky České společnosti pro ochranu netopýrů, který se výzkumu a ochraně těchto létajících živočichů věnuje více než 30 let. Podle čeho si netopýři vybírají prostory pro své kolonie? Proč bychom se měli starat o to, aby se naši netopýři měli dobře? Jaký je jejich význam pro člověka a přírodu jako takovou? Jakou činnost vyvíjí Česká společnost pro ochranu netopýrů – co všechno její členové pro netopýry (a pochopitelně i pro lidi) dělají?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
