Lom Ctětín: Pravěk v rukou a pod nohama

17. červenec 2016

Kamenolom ve Ctětíně leží v centru Národního geoparku Železné hory a těží se v něm žula. Přímo na místě vznikají denně tuny dlažebních kostek. Jejich ruční výroba je nejen velká dřina, ale svým způsobem také umění.

Těžba žuly i kamenická výroba má v okolí obce Ctětín na Chrudimsku dlouhou tradici. V historii tam vznikla celá řada menších i větších lomů. Mimo jiné jámový lom u Ctětínku (místní část obce Ctětín) o velikosti 300 m x 200 m. Lom byl v minulosti několikrát opuštěn, naposledy v něm těžbu obnovili v roce 2007.

Není žula jako žula

Těžený kámen kameníci přímo na místě přeměňují na dlažební kostky různých velikostí. Z lomu ale také putují větší bloky pro další kamenické zpracování, využívají se například pro zahradní architekturu.

Hlavní těženou surovinou je granodiorit. Tedy hornina příbuzná granitu (žule). Pro přesnost: kameníci ji nazývají skutečská žula, geologové ji popisují jako jemnozrnný až střednězrnný světle šedý amfibol - biotitický granodiorit.

Žula je svědkem procesů, které se odehrály před 300 miliony let, kdy došlo k výstupu magmatu a jeho tuhnutí pod povrchem Země. Areál kamenolomu slouží nejenom jako zdroj suroviny, ale geologům nabízí také jedinečný pohled do historie. „V lomu je totiž možné sledovat celou řadu geologických úkazů a souvislostí, například systém puklin, zvětrávání žuly, eroze apod. Do Ctětína proto často vodíme exkurze a geoturisty,“ vysvětluje geolog Daniel Smutek.

V lomu u Ctětína se těží žula, přesněji granodiorit

Jedna je dobrá, druhá špatná

Zpracování kamene do dlažebních kostek probíhá přímo v areálu lomu. Tomu samozřejmě předchází odstřelování velkých bloků kamene v jednotlivých „etážích“, tedy patrech lomu, který je hluboký přibližně 40 metrů. Dělníci pak velké bloky kamene dopraví na přípravnou plochu nad těžební jámou.

Kameníci pak musejí kamenné bloky ohmatat a rozpoznat onu „správnou“ a „špatnou“ stranu kamene. Chce to zkušenosti, grif a praxi. Do bloku navrtají klínky a snaží se odštípnout kámen tak, aby měly co nejvíce rovné hrany a vznikly co nejvíce pravé úhly. Kameny pak přebírá další provoz výroby, kde kameníci pracují s hydraulickými čelisťovými štípačkami a na nich vyrábějí dlažební kostky různých rozměrů.

Čtyři tuny na jednoho

Kameníci ctětínského lomu pracují ve velmi tvrdých podmínkách. Ve velkém hluku a prachu. A každý si jistě dovede představit, jak je jejich práce fyzicky náročná. Jednu ze štípaček obsluhuje kameník Jiří Chvojka: „Denně vyrobím okolo čtyř tun dlažebních kostek a přiznávám, že ta práce je hodně náročná.“

Kameníky ve ctětínském lomu geolog Daniel Smutek obdivuje: „Hlavně jejich zručnost a cit pro to, najít tu správnou strukturu kamene. Sám jsem si tu práci zkusil a tak vím, že stačí štípaný kámen pootočit na „špatnou“ stranu a manipulace s ním začíná být v tu chvíli ještě víc nebezpečná,“ dodává geolog.

Obdobných provozů jako je kamenolom ve Ctětíně je v Železných horách velmi málo. Je to například jámový lom u Prosetína, kde se také těží granodiorit, prosetínská (skutečská) žula a také vyrábějí dlažební kostky. Nedaleko obce Srní se nachází zatopený granodioritový lom a činný Matulův lom. V něm uvidíte techniku tzv. jámové těžby a také různé způsoby zpracování kamene.

autoři: jsl , BRA
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...