Lom Ctětín: Pravěk v rukou a pod nohama

Těžba žuly i kamenická výroba má v okolí obce Ctětín na Chrudimsku dlouhou tradici. V historii tam vznikla celá řada menších i větších lomů. Mimo jiné jámový lom u Ctětínku (místní část obce Ctětín) o velikosti 300 m x 200 m. Lom byl v minulosti několikrát opuštěn, naposledy v něm těžbu obnovili v roce 2007.

Není žula jako žula

Těžený kámen kameníci přímo na místě přeměňují na dlažební kostky různých velikostí. Z lomu ale také putují větší bloky pro další kamenické zpracování, využívají se například pro zahradní architekturu.

9 fotografií

Hlavní těženou surovinou je granodiorit. Tedy hornina příbuzná granitu (žule). Pro přesnost: kameníci ji nazývají skutečská žula, geologové ji popisují jako jemnozrnný až střednězrnný světle šedý amfibol - biotitický granodiorit.

Žula je svědkem procesů, které se odehrály před 300 miliony let, kdy došlo k výstupu magmatu a jeho tuhnutí pod povrchem Země. Areál kamenolomu slouží nejenom jako zdroj suroviny, ale geologům nabízí také jedinečný pohled do historie. „V lomu je totiž možné sledovat celou řadu geologických úkazů a souvislostí, například systém puklin, zvětrávání žuly, eroze apod. Do Ctětína proto často vodíme exkurze a geoturisty,“ vysvětluje geolog Daniel Smutek.

V lomu u Ctětína se těží žula, přesněji granodiorit|foto: Honza Ptáček

Jedna je dobrá, druhá špatná

Zpracování kamene do dlažebních kostek probíhá přímo v areálu lomu. Tomu samozřejmě předchází odstřelování velkých bloků kamene v jednotlivých „etážích“, tedy patrech lomu, který je hluboký přibližně 40 metrů. Dělníci pak velké bloky kamene dopraví na přípravnou plochu nad těžební jámou.

Kameníci pak musejí kamenné bloky ohmatat a rozpoznat onu „správnou“ a „špatnou“ stranu kamene. Chce to zkušenosti, grif a praxi. Do bloku navrtají klínky a snaží se odštípnout kámen tak, aby měly co nejvíce rovné hrany a vznikly co nejvíce pravé úhly. Kameny pak přebírá další provoz výroby, kde kameníci pracují s hydraulickými čelisťovými štípačkami a na nich vyrábějí dlažební kostky různých rozměrů.

Čtyři tuny na jednoho

Kameníci ctětínského lomu pracují ve velmi tvrdých podmínkách. Ve velkém hluku a prachu. A každý si jistě dovede představit, jak je jejich práce fyzicky náročná. Jednu ze štípaček obsluhuje kameník Jiří Chvojka: „Denně vyrobím okolo čtyř tun dlažebních kostek a přiznávám, že ta práce je hodně náročná.“

Kameníky ve ctětínském lomu geolog Daniel Smutek obdivuje: „Hlavně jejich zručnost a cit pro to, najít tu správnou strukturu kamene. Sám jsem si tu práci zkusil a tak vím, že stačí štípaný kámen pootočit na „špatnou“ stranu a manipulace s ním začíná být v tu chvíli ještě víc nebezpečná,“ dodává geolog.

Obdobných provozů jako je kamenolom ve Ctětíně je v Železných horách velmi málo. Je to například jámový lom u Prosetína, kde se také těží granodiorit, prosetínská (skutečská) žula a také vyrábějí dlažební kostky. Nedaleko obce Srní se nachází zatopený granodioritový lom a činný Matulův lom. V něm uvidíte techniku tzv. jámové těžby a také různé způsoby zpracování kamene.