Matiční jezero sevřel černý had. Vaky s vytěženým bahnem rostou do výšky

17. duben 2020 13:05

Odbahňování Matičního jezera v Pardubicích po zimní pauze pokračuje další etapou. Unikátní plovoucí bagr od loňského léta odsával sedimenty do speciálních pytlů, které mají zpevnit břehy. Je to metoda, která se zatím v Česku moc nepoužívá.

Revitalizace celé vodní plochy skončí v listopadu, začala na podzim 2018. „V loňském roce odsála firma provádějící revitalizaci ze dna jezera 2860 metrů krychlových sedimentů, letos v dubnu a srpnu to bude podobné, vaky s bahnem vytvoří další vrstvu zpevněných břehů,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Třípatrový had

V současné době lemuje břehy jezera pět metrů široký černý had. Desítky metrů dlouhé černé vaky s uloženým sedimentem budou po dokončení prací naskládané až ve třech vrstvách, aby splynuly s okolní výškou terénu. Nakonec je přikryje vrstva zeminy. Po vytvoření nových břehů přijde na řadu jejich modelace a výsadba zeleně.

„Před zahájením revitalizace byla jeho hladina již prakticky zarostlá stulíkem, utlačujícím lekníny, které bývaly ozdobou vodní plochy,“ uvedl náměstek primátora s tím, že pokud by nános bahna nebyl odtěžen, jezero by mohlo zaniknout

Odborná firma pracuje na vytěžení přibližně 40 procent nánosů, čímž obnoví život v jezeře a stabilizuje břehy poškozené erozí. Práce jsou rozdělené na dvě etapy, aby co nejméně rušily živočichy, například ohroženého skokana skřehotavého a zeleného.

V jižní části jezera odborná firma sediment nechá, tvar a strukturu dna upraví tak, aby vznikly vhodné podmínky pro ryby a obojživelníky, ale i pro vodní ptactvo.

Palisády z borovice jasně vymezují novou hranici vodní plochy a břehu. Jezero bude menší

„Pardubice plánovaly vyčištění Matičního jezera dlouhé roky. Až v roce 2018 město získalo na odbahnění dotaci. Celková cena by neměla překročit 20,2 miliony korun, z toho 17 milionů pokryjí evropské dotace, dodal Nadrchal.

Unavené jezero

Jezero má plochu přibližně 20 000 metrů čtverečných  a vzniklo v roce 1910 oddělením slepého ramene Chrudimky. Od té doby se na dně ukládalo bahno a sedimenty a hladina zarůstala stulíkem. Radnice hledala řešení velmi dlouho, nakonec zvítězila varianta nechat bahno v pytlích.

autoři: Drahomíra Bačkorová , pta | zdroje: Český rozhlas , ČTK

Související