Místo semaforů kruhový objezd a časem radary. Hrochův Týnec krotí rozjeté řidiče

28. únor 2020

Bydlet u hlavní silnice není zrovna výhra. Tah z Chrudimi na Vysoké Mýto vede přímo středem Hrochova Týnce. Místní z něj mají už dlouho zamotanou hlavu.

Radnice se snaží najít definitivní řešení. „Podle statistiky jsou piráti silnic v nočních hodinách schopní jet přes město i více než devadesátikilometrovou rychlostí,“ říká starosta Petr Schejbal.

Dvě barvy

Možná si v souvislosti s Hrochovým Týncem ještě vybavíte zpomalovací semafory. „Budovaly se ve volebním období 2006-2010, kdy jsme získali dotační titul od Státního fondu dopravní infrastruktury. Umístili jsme je tam ve spolupráci s policií, ŘSD a všemi dotčenými orgány. Na přání policie byly dvoubarevné, což možná řidiče dost často mátlo. Kvůli zákonným úpravám se semafory nedostaly do prováděcí vyhlášky a dál se na silnicích nemohly používat.“

Starosta Hrochova Týnce Petr Schejbal

Podle starosty se na opatřeních dál pracuje. „Umísťujeme informační tabule, které řidičům ukazují aktuální rychlost. S ŘSD připravujeme různá stavební omezení, vjezdové brány. Ve směru od Vysokého Mýta je dočasný kruhový objezd. Podle mého názoru výrazně snižuje rychlost vozidel.“

Hrochův Týnec taky využívá městskou policii, která může na této silnici měřit. Zároveň tam Chrudim podobně jako v dalších okolních obcích sondovala, jestli by město chtělo stálé radary, které hodlá sama zavést. „Zájem určitě máme. Zastupitelstvo tomu vyjádřilo plnou podporu. Trvalý dohled nad rychlostmi by měl výrazně zvýšit bezpečnost a snížit množství hluku pro lidi, kteří mají své nemovitosti hned vedle silnice.“

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.