Mladí farmáři z Pardubic preferují ekologické zemědělství. Ovoce jim to přináší pomalu, ale jistě

Rozhodli se jít cestou ekologického zemědělství, která rozhodně není jednoduchá. Přesto si po roce praxe věří a pokračují v pěstování zeleniny, ovocných stromů, ale také v chovu slepic a kachen.

„Rozhodně neutíkáme, naopak rozšiřujeme na farmě pěstební plochu a nabíráme nové podílníky. Ti si u nás předplatí zeleninu, kterou jim potom ukládáme do bedýnek,“ vysvětluje Amálie.

Letošní úroda rajčat ze Statku na kraji Pardubic|foto:Z archivu Amálie Vystavělové

Zelené pole i v zimě

V těchto dnech už mají na Statku na kraji Pardubic nachystané pole na zimu. „To znamená, že jsme pole zazelenili, aby v příštím roce lépe plodilo. Nemůžeme používat minerální hnojiva. Proto sejeme na zimu meziplodinu. Třeba bobovité rostliny jako hrách nebo fazole. Nebo vikev. Sejeme od září do konce října. Důležité je, aby se vytvořila zelená hmota a hlavně kořeny. Na nich rostou hlízky, které jsou schopny ze vzduchu fixovat dusík a zpřístupňovat ho rostlinám. Kdokoliv, když to takhle udělá, bude mít na jaře půdu bohatší na dusík,“ radí Viktor Procházka.

Viktor Procházka a Amálie Vystavělová na svém Statku nedaleko Pardubic|foto:Z archivu Amálie Vystavělové

Česnek na slámě

Česnek je podle farmářů ze Statku nedaleko Pardubic velmi vděčná plodina. „Pěstujeme česnek ve slámovém mulči. A nedáváme ho moc do hloubky. Jen pod ním připravíme půdu, navozíme kompost, zamáčkneme česnek a dáme mulč. Nemusíme tím pádem ani plet. Když je česnek na slunečném stanovišti a má dostatek živin, vyroste krásný,“ říká Amálie a Viktor ji doplňuje:

„My nepěstujeme velké množství česneku, proto se můžeme soustředit na jednotlivé rostliny, vytrháváme ty špatné a eliminujeme tím pádem nákazu. A taky rotujeme česnek z místa na místo.“

Sezónní úrodu ukládají na Statku nedaleko Pardubic zájemcům do bedýnek|foto:Z archivu Amálie Vystavělové