Mladí farmáři z Pardubic preferují ekologické zemědělství. Ovoce jim to přináší pomalu, ale jistě
Amálie Vystavělová a Viktor Procházka jsou farmáři. Před rokem založili Statek na kraji Pardubic o celkové ploše jeden a půl hektaru.
Rozhodli se jít cestou ekologického zemědělství, která rozhodně není jednoduchá. Přesto si po roce praxe věří a pokračují v pěstování zeleniny, ovocných stromů, ale také v chovu slepic a kachen.
„Rozhodně neutíkáme, naopak rozšiřujeme na farmě pěstební plochu a nabíráme nové podílníky. Ti si u nás předplatí zeleninu, kterou jim potom ukládáme do bedýnek,“ vysvětluje Amálie.
Zelené pole i v zimě
V těchto dnech už mají na Statku na kraji Pardubic nachystané pole na zimu. „To znamená, že jsme pole zazelenili, aby v příštím roce lépe plodilo. Nemůžeme používat minerální hnojiva. Proto sejeme na zimu meziplodinu. Třeba bobovité rostliny jako hrách nebo fazole. Nebo vikev. Sejeme od září do konce října. Důležité je, aby se vytvořila zelená hmota a hlavně kořeny. Na nich rostou hlízky, které jsou schopny ze vzduchu fixovat dusík a zpřístupňovat ho rostlinám. Kdokoliv, když to takhle udělá, bude mít na jaře půdu bohatší na dusík,“ radí Viktor Procházka.
Česnek na slámě
Česnek je podle farmářů ze Statku nedaleko Pardubic velmi vděčná plodina. „Pěstujeme česnek ve slámovém mulči. A nedáváme ho moc do hloubky. Jen pod ním připravíme půdu, navozíme kompost, zamáčkneme česnek a dáme mulč. Nemusíme tím pádem ani plet. Když je česnek na slunečném stanovišti a má dostatek živin, vyroste krásný,“ říká Amálie a Viktor ji doplňuje:
„My nepěstujeme velké množství česneku, proto se můžeme soustředit na jednotlivé rostliny, vytrháváme ty špatné a eliminujeme tím pádem nákazu. A taky rotujeme česnek z místa na místo.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.