Myslete v létě na zimu a natrhejte si léčivé byliny. Nepřehlédněte třezalku nebo černobýl
Bylinkářka Radka Svatošová vyráží v létě pravidelně do přírody na bylinky. Mezi ty magické řadí třezalku, heřmánek, pelyněk černobýl, dobromysl nebo růži.
Bylinky sušíme nejlépe na síti ve vzdušné místnosti, nikoliv na slunci. Usušené byliny ukládáme do skleněných lahví se šroubovacím víčkem.
Třezalka symbolizuje krev svatého Jana
„Třezalka je symbolem počínajícího léta. Její rozemnuté kvítky vylučují červené barvivo, proto se této květině říkávalo krev svatého Jana. Symbolizuje období Slunovratu a Svatojánské noci. Pokud jste si ji ale před měsícem nestihli nasbírat, nevadí. Třezalka stále kvete. Sbíráme květy třezalky tečkované nebo skvrnité. Obě jsou léčivé,“ vysvětluje bylinkářka.
„Třezalka je asi nejsilnějším rostlinným antidepresivem, které se u nás dá v přírodě nalézt. Její účinky jsou srovnatelné s chemickými antidepresivy. Zároveň ale dokáže snížit účinek jiných léků, proto by ji neměli užívat lidé, kteří léky, zejména onkologické, používají. V zimě třezalka doslova prosvítí naši mysl a zimní chmury jsou pryč. Umí čistit krev, léčit trávení a jemně podpořit srdce. Má i protizánětlivé a antibiotické účinky,“ vysvětluje bylinkářka.
Čerstvé nebo sušené květy používáme ve formě nálevu, tinktury nebo léčivého oleje. Tento olej má nádhernou rudou barvu a říká se mu Janův olej. Nahřátý se používá k masážím páteře.
Hojivý Janův olej
Příprava třezalkového oleje je snadná. Volně naplníme sklenici květy třezalky a doplníme za studena lisovaným olejem, nejlépe slunečnicovým nebo mandlovým. Sklenici lehce uzavřeme a necháme stát tři až pět týdnů na okně na slunci, dokud se olej nezbarví do tmavě rudé barvy.
Každý den protřepeme. Po uplynutí doby obsah přecedíme, přelijeme do šroubovací skleničky a pevně uzavřeme. Do hotového oleje můžeme ještě přidat několik kapek éterických olejů růže, jalovce nebo levandule.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.