Nadšenci s památkáři zachraňují 400 let staré roubené domy u Litomyšle

Rádi by tak ukázali lidem, jak vypadaly tradice a řemeslné nebo zemědělské postupy, které už dávno odvál čas. Teď se aktuálně pokoušejí vzkřísit stodolu z poloviny 17. století. Tu zatím rozložili a uložili do haly v místní zemědělské usedlosti.

Bratři Kmoškové nejsou žádní amatéři. S obnovou původního krajinného prostředí už mají zkušenosti. V minulosti se pustili do obnovy například tří kaplí v oblasti Vysokého lesa mezi Poličkou a Litomyšlí.

Čtěte také

Zachraňování staveb je zkrátka baví. A jejich úsilí oceňují i památkáři. „Je to výjimečná záležitost a jsme za to rádi, že se bratři Kmoškové této věci ujali s takovou aktivitou a kéž by bylo takových lidí více,“ říká Jiří Švec z pardubického památkového ústavu.

Rozebírání historické stodoly v Čisté|foto: Jakub Kmošek

Teď se čtveřice bratrů ujala usedlosti v Čisté u Litomyšle. Patří sem jednak roubený výměnek a pak také roubená polygonální stodola. „Tu stavbu zachraňujeme, protože je naprosto unikátním dokladem vesnické výstavby předposledních 400 let, které se nám dochovaly jen ve fragmentech a pokud můžeme zachránit aspoň procento paměti toho vesnického prostředí, které nenávratně mizí a bude mizet nadále, tak i to má smysl. Za padesát let to totiž bude jediný doklad, který se nám zachoval v nepozměněné formě,“ vysvětluje Jiří Kmošek.

Celou stodolu schovali do haly

Právě stodolu už pod odborným dohledem rozložili a umístili ji pod střechou. Během zimy ji uvnitř zemědělské haly postaví a postupně zrestaurují. Pak ji znova rozloží a přestěhují na nové místo. To se zatím teprve hledá, ale jisté je, že ji najdete někde mezi Litomyšlí a Poličkou.

V žádném případě z ní nechtějí udělat muzeum, ale živou stavbu. „Ve stodole chceme mlet skutečné obilí, zkrátka ukázat, jak všechno dříve fungovalo a že to nebylo nic jednoduchého,“ dodává Jiří Kmošek.

V souladu s památkáři

Stěhování až starých roubených objektů není žádná legrace. Proto bratři Kmoškové založili Institut lidového kulturního dědictví, který sdružuje odborníky i památkáře. Vzájemně si pomáhají, radí se a zachraňují stavby, které jsou v podstatě na odpis. „Zachraňovat zdánlivě nezachranitelné památky je spíš otázka nadšení a částečného bláznovství, ale je pro nás obrovským zadostiučiněním, že už na to nejsme sami. Podpory odborníků a památkářů si nesmírně vážíme,“ dodává jeden z bratrů Jiří Kmošek.