SERIÁL

1) Návštěva zámku v Litomyšli

Zámek Litomyšl
Předchozí díl
Následující díl

Je pro Litomyšl dobré, že UNESCO - Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu - zapsala do seznamu světového dědictví renesanční zámek a zámecký areál?

Zámek, sgrafita, divadlo…

Zámek Litomyšl a areál kolem - nejen národní kulturní památka, ale od roku 1999 také památka na seznamu světového dědictví UNESCO. Cíl našich, ale také zahraničních turistů, kteří do města míří většinou právě proto, že putují Evropou cíleně za unikáty ze seznamu organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO. Jejím hlavním cílem je ochrana hmotného a nehmotného světového kulturního dědictví.

Zámek Lytomyšl

      Mezi hlavní lákadla patří sgrafita - více než osm tisíc “psaníček” s nejrůznějšími motivy. Mnohá jsou původní z 16. století. A pak také zámecké divadlo. Zvlášť na tuto ojedinělou součást zámku, která píše svoji historii od konce 18. století a dochovala se včetně například jevištní techniky, upozorňuje i kastelánka Zámku Litomyšl Zdeňka Kalová: “Úžasné klasicistní divadlo bylo otevřeno v roce 1798. Srovnatelné divadlo v České republice je pouze divadlo v Českém Krumlově. A takových dochovaných divadel je v Evropě pouze pět - ve Švédsku, v Rusku a u nás v Čechách. Opravdu jsou do evropské unikáty.”

Litomyšl a UNESCO

Značný podíl na tom, že je Zámek Litomyšl a celý areál kolem něj na seznamu UNESCO, má bezpochyby první porevoluční starosta města Miroslav Brýdl. Inspirovalo ho, že mezi světové památky už tehdy patřila Telč, Kutná Hora i Český Krumlov. A byl přesvědčen, že i Litomyšl do takové prestižní “rodiny” patří. Nakonec se zápis netýká celého města, ale pouze zámeckého areálu a renesančního objektu samotného. Nicméně Litomyšl za svojí chloubou nezaostává. Jak Miroslav Brýdl, tak jeho následovníci na postu starostů podporovali a stále fandí i moderní, kvalitní architektuře. “I do historického jádra jsme se snažili dostat moderní stavby, zvát naše špičkové architekty, tak aby navázali na světové renesanční architekty například z Itálie”. 

Architektonický fenomén Litomyšl

      Jedním z oslovených architektů je respektovaný Josef Pleskot. Dnes už nejen autor několika realizací v Litomyšli, spolutvůrce obrazu města, které spojuje historii se současností, ale také držitel čestného klíče od města. Má podíl i na tom, že vznikl pojem “Litomyšlský zázrak”, protože vedle unikátních památek je město i centrem moderní architektury. Výčet by byl dlouhý - autobusové nádraží, krytý bazén, Památník astronoma Zdeňka Kopala - to jsou jen tři příklady realizací invence různých architektů. 

Multifunkční sál na zámeckém návrší

      Proč se to všechno daří? Odpovídá architekt Josef Pleskot: “Protože Litomyšl vsadila na kontinuální vývoj, na uvědomění si svých kvalit, svého odkazu, navázání na tento vývoj. A žádná politická garnitura od roku 1989 nepopřela to, co udělala ta předcházející. Ta kontinuita je překrásná, obdivuhodná, doporučeníhodná…“

      Podobně hodnotí situaci v Litomyšli také architekt David Vávra, podle kterého při všech některých negativech skutečnost, že jsou památky na seznamu UNESCO, městům pomáhá a také se víc o lokality starají. Jak říká “...města nemají být jen mrtvá památková ghetta. Bez moderní architektury by města zemřela. Což se ale právě v Litomyšli nestalo.”