Naše UNESCO

Na seznamu UNESCO je i sokolnictví

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stanislav Menclík přišel do studia samici sokola stěhovavého
0:00
/
0:00

V lidové písničce sedí sokol kdesi “na javori”. Sokol sokolníkův bývá na fotografiích majestátně usazen na rukavici svého pána. Tradice vztahu člověka a dravce je už prastará a píše prý historii nějakých čtyři tisíce let. A tak mi nepřipadá zvláštní, že se sokolnictví dostalo také na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.

Co víme o sokolnictví      

      Památky i další příklady světového dědictví ze seznamů UNESCO máme opravdu mnohdy blíž, než si myslíme. Dokonce se někdy vznášejí i přímo nad našimi hlavami a přitom o nich skoro nic nevíme. Abychom si lépe uvědomili, jaké unikáty u nás máme - a to konkrétně i v našem regionu - proto vznikl tento seriál čtyř rozhlasových dokumentů. Třetí pokračovaní je právě o nehmotném dědictví, které sem tam můžeme vidět i na obloze nad námi. To když se do vzduchu vznesou dravci sokolníků…

Historické spojení člověka s přírodou

      Jeden z dobových anglických textů přirovnává majestátný let sokolů k plachetnicím, klouzajícím tiše po hladině moře. Sokolnictví samotné je jako spojení člověka s dravci a jejich prostřednictvím s přírodou jedním z nejstarších spojení v historii lidstva. Historické prameny udávají, že tu bylo už před vznikem pyramid v Egyptě. I proto jsem se těšil na dravce sokolníka Jiřího Gallata. Jeho svěřenci společné s dalšími ptáky se například starají i o bezpečný provoz letadel na letišti v Pardubicích. Ale mezi voliérami v Boru u Chroustovic na Chrudimsku jsme si povídali  nejen o tomto využití dravců našich sokolníků. 

Dravci v práci

      Po seznámení se s “letkou”, sestávající ze sokolů, rarohů, orlů a dalších dravců rozhlasový mikrofon zachytil i další, pro mne překvapivé, zajímavosti. Třeba, že dravce si ze zahraničí najímají i na ochranu borůvkových plantáží, vinic, že odhánějí dotěrné racky z restaurací na pobřeží Jadranu nebo loví přemnožené lišky na Slovensku. Jiří Gallat má sokolnictví “pod kůží” a umí o něm zajímavě vyprávět…

Náročná záliba 

      Tak jako další sokolník - vrchní lovčí spolku v Opočně, městě, které je nejen střediskem našich sokolníků, ale i místem srazů milovníků dravců z celé Evropy. Zdeněk Havránek mimo jiné připomíná, že sokolnictví je záliba náročná nejen na finance, ale hlavně na čas. A vyžaduje i pochopení v rodině. Rozhlasový dokument obohatil také o příklady přezdívek svých dravců.

Světová obliba sokolnictví

      O popularitě a rozšíření sokolnictví ve světě svědčí například unikátní, rekordní množství nominací na seznam dědictví UNESCO. V prvním kole ho navrhlo vedle nás dalších deset zemí (Belgie, Francie, Jižní Korea, ale i Mongolsko, Maroko, Saudská Arábie atd.). Ale pak došlo k dalším nominacím a tak je pod zápisem v seznamu UNESCO nakonec uvedeno 18 států - nejvíc u jednoho zápisu v historii organizace. Byť je sokolnictví i tématem kontroverzním a má své odpůrce. Také o důvodech tohoto postoje jsme v dokumentu s našimi sokolníky mluvili…

Sokol dražší desítek krav i ovcí      

      Zmínil jsem i otázku financí. Nemohl jsem tak v pořadu pominout pozoruhodné historické údaje z knihy  “Cesta sněžných ptáků” anglického spisovatele, cestovatele a hlavně - sokolníka Roberta Lyndona. 

      Jak uvádí - “Podle “Knihy posledního soudu”, sestavené v letech 1086-1087, byla prý cena bílého loveckého sokola deset liber, což se zhruba rovnalo půlročnímu příjmu rytíře…

Sokolník JIří Gallat

A další příklad - v roce 1162 stálo Jindřicha II. vypravit loď do Norska na nákup sokolů tři a čtyřicet liber. Za stejnou částku se dalo pořídit dvě stě padesát krav nebo tisíc dvě stě ovcí, popřípadě zaplatit celoroční mzdu padesáti zemědělským dělníkům…“

      Sokolnictví je zkrátka velice zajímavé a naši sokolníci patří v mezinárodním měřítku mezi uznávané odborníky. Rád jsem toto nehmotné dědictví na seznamu UNESCO, které má řadu vyznavačů i v regionu východních Čech, zaznamenal v několika pohledech rozhlasového dokumentu. A sérii završíme mezi loutkáři, protože také naším loutkářstvím přispíváme ke světovému dědictví…

autor: Petr Voldán
Spustit audio