Nedosahují ani sedmi set metrů nad mořem. Přesto jsou Železné hory unikátem
Malé, ale hezké. Takové jsou Železné hory, které oslavují kulatiny, a to hned dvakrát. Deset let je Národnímu geoparku Železné hory. Třicetiny má Chráněná krajinná oblast Železné hory. Oslavy vyvrcholí velkou společnou výstavou v Regionálním muzeu v Chrudimi, která začíná 16. září.
„CHKO se rozkládá mezi městy Slatiňany, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Ronov nad Doubravou, na ploše asi 28 000 hektarů. Lesnatost je poměrně vysoká, zhruba 12 500 hektarů,“ řekl v Radioporadně Aleš Kopecký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Navíc upozornil na chybu, která se vyskytuje na některých webových stránkách.
„Nejvyšším vrcholem Železných hor je Vestec s výškou 668 metrů. Pozor na chybu, kterou najdete na mnoha turistických serverech. Ty odkazují na nejvyšší vrchol U oběšeného s nadmořskou výškou 738 metrů. Tento vrchol je nad Svratouchem a nepatří do Železných hor,“ vysvětluje Aleš Kopecký.
Rezaví? Nerezaví!
Rezaví? Nerezaví! Tak se jmenuje výstava, která ve dvou sálech v přízemí muzea přibližuje atraktivní formou krásy přírody a krajiny CHKO. Ukazuje, jak a proč o ni Agentura ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s hospodáři pečuje.
Nechybí ani pohled do historie správy CHKO jako úřadu. „Krásu Železných hor nádherně zachytila fotografka Zuzana Růžičková. I její fotografie na výstavě uvidíte,“ přibližuje Aleš Kopecký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
10 let od založení Národního geoparku Železné hory
Národní geopark Železné hory slaví letos 10 let od svého založení. „Slavíme už celý rok. Nabídli jsme stálé, tradiční akce jako např. Chrudimské rýžování, nebo Den otevřených dveří v rámci Dnů evropského dědictví“ vysvětluje ředitel geoparku Daniel Smutek. „Úplnou novinkou byl letos večerní koncert bubeníků ve stolanském lomu a geologická exkurze po chrudimském hřbitově. Samotné nás překvapilo, jak byly obě akce úspěšné a jaký měly u veřejnosti ohlas,“ dodává Smutek.
Výstava v Regionálním muzeu v Chrudimi ukazuje celé působení geoparku v průběhu deseti let. Návštěvníci se mohou těšit na neobvyklé zkameněliny, zajímavé minerály, nahlédnou do krystalové jeskyně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
