V českých obcích se objevují mlékomaty, masomaty i brambormaty. Statkářka si nápad pochvaluje
Statkářka Věra Bulvová hospodaří na statku z 19. století v Makově u Litomyšle a pokračuje tak v rodinné tradici. Přes všechny nesnáze, které podnikání v zemědělství přináší, je úspěšná. Chová plemeno skotu ČESTR, tedy straku červenou. Mléko, sýry nebo tvarohy z Makova jsou v kraji vyhlášené.
Věra Bulvová se nebojí ani novinek, ať už se to týká výroby nejrůznějších mléčných výrobků, tak způsobů distribuce. V současné době se stále více setkáváme s různými automaty s produkcí místních zemědělců. Podmínkou úspěšnosti je podle statkářky kvalita obsahu takového automatu.
První mlékomat v Makově na zkoušku
„Představte si prosklenou lednici v obchodech, jen s rozdílem, že stojí na ulici a je zavřená. Vyberete si číslo produktu, zmáčknete, zaplatíte kartou nebo hotově, pak vyjede malý kufřík s výrobkem a vy si ho jednoduše vezmete,“ popisuje statkářka.
„Mlékomat jsem poprvé viděla v roce 2019 na výletě po českých farmách. Tenhle automat na mléčné výrobky mě zaujal. Měli jsme sice doma malou prodejnu, kde práci zastali mí rodiče, ale když zestárli, tak jsem vyrukovala s nápadem zakoupit mlékomat. Rodina byla proti, ale prosadila jsem si to,“ líčí začátky Věra Bulvová.
První mlékomat si paní Bulvová zapůjčila od firmy na zkoušku a postavila si ho před dům.
„Bylo to v lednu 2022 a sledovali jsme, jak se to bude vyvíjet. Postupně jsme zjistili, že to má úspěch. Tak jsme další mlékomat nainstalovali v Litomyšli. Tam to funguje teprve pár měsíců. A lidé mají skutečně zájem. Obsluha je jednoduchá. Devadesát procent lidí platí kartou,“ vysvětluje Bulvová.
Proč je v zimě mléko tučnější a obsahuje více bílkovin? Poslechněte si více v záznamu pořadu. Najdete tam i recept na jednoduchý přírodní sýr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
