Nejstarší a největší fakultu vede nový děkan. One man show nechystá
Respekt, pokora a odpovědnost. Taková slova volí při vstupu do funkce děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Petr Němec. Sám na ní kdysi studoval.
„Můžu se už považovat za inventář fakulty, protože ke studiu jsem nastoupil v roce 1992. Tehdy ještě fakulta sídlila na náměstí Československých legií. Teď už jsme v novém areálu v Polabinách. Došlo ke kvalitativnímu posunu. Od roku 2009 jsme v moderních prostorách. Přístrojové vybavení je úplně jinde. Každoročně investujeme nižší desítky milionů korun do obnovy a nákupu nových zařízení. Právě bez špičkového zařízení se dnes věda dělat nedá.“
Přitlačit na počet
Ještě před několika lety měla fakulta přes 2 000 studentů. Momentálně to je asi 1 300 studentů. „Hlavní roli hraje demografie. Počet devatenáctiletých se za posledních deset let snížil řádově o 30 procent. Tento pokles pocítily všechny velké i regionální školy včetně naší.“
A jak to změnit? „Studenty můžeme přitáhnout díky propagaci s využitím moderních forem komunikačních platforem. Uvažujeme o restrukturalizaci studijních programů a přizpůsobení se poptávce. Připravíme profesně zaměřené bakalářské studijní programy, které v sobě obsahují povinnou jednosemestrální stáž. Půjde o dovednosti. Zatímco u akademicky zaměřených studijních programů se důraz klade na znalosti.“
V ohledu zaměstnanosti absolventů na tom je podle Němce fakulta velmi dobře. „Uplatnění nacházejí snadno. Ke studentům přistupujeme rodinně. Oproti velkým školám je kontakt se studenty přátelský. Vycházíme jim v maximální možné míře vstříc. Fakulta se může chlubit tím, že získala několik evropských projektů. Máme i několik dobrých publikačních výsledků.“
Hodně cílů
Nový děkan si přeje posun fakulty hned v několika ohledech. „Chtěl bych posun v oblasti pedagogiky, kde nás čeká transformace doktorského studia, větší zaměření na celoživotní vzdělávání. Další oblast je vědecko-výzkumná a tvůrčí činnost, kde bychom měli zvýšit kvalitu výstupů. Nadále bych chtěl podporovat excelentní týmy vědy a výzkumu. Nesmíme zapomenout ještě na další roli univerzity a fakulty, kterou je spolupráce se středními školami i městem a krajem, popularizační akce a podobně.“
Němec dobře ví, že změny nepůjdou ve stylu one man show. „Je potřeba, abychom všichni usilovně pracovali, protože naše cíle nejsou malé a navíc v současné geopolitické i ekonomické situaci ta práce není jednoduchá.“
Fakulta chemicko-technologická je nejstarší součástí Univerzity Pardubice. Její historie sahá do roku 1950. „Zároveň je největší co do počtu zaměstnanců. Funkci přebírám po děkanovi, který má za sebou dvě funkční období. Pan profesor Kalenda byl a je velmi silnou osobností. Pomyslné žezlo jsme si předali velmi snadno a hladce. Pana profesora znám dlouhá léta. Byl jsem v jeho týmu jako proděkan. Často se radíme. On mě do určité míry dovychoval. Přece jenom je starší a zkušenější.“
Související
-
Bez chemie ani ránu. Pro děkana z pardubické univerzity to je láska na celý život
Profesor Petr Kalenda kdysi dávno přijel do Pardubic studovat. Jeho obor ho nakonec přivedl až k postu děkana Fakulty chemicko-technologické.
-
Rukáv z pardubické univerzity dokonale odsál diskotékový kouř. Poradí si i s virem
Přijde jeden člověk s covidem a problém mají všichni. „Nakažený“ vzduch sice můžeme vyvětrat, ale daleko účinnější je novinka vědců z Pardubic.
-
Dojezd covidu, rozjezd Ukrajiny. Nový pardubický rektor přichází v hektické době
Ve funkci je měsíc a připadá si jako na horské dráze. Když už se zdálo, že pomalu končí pandemie koronaviru, začala válka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.