Největší obec našeho kraje leží mezi horami

27. květen 2017

Červená Voda leží v Králické brázdě, mezi Orlickými horami a masivem Králického Sněžníku. Do Králík je to necelých šest kilometrů. Záleží ale na tom, odkud se tam vydáte.

Červená Voda je největší obcí Pardubického kraje co do počtu obyvatel. Zároveň se také řadí k obcím s největším katastrem a má mnoho místních částí. Do Červené Vody a jejího okolí míří turisté jak v létě, tak i v zimě. Svahy Bukové hory totiž nabízejí komfortní podmínky příznivcům sjezdového lyžování.

Dnes tři, dříve dokonce šest tisíc lidí

Červená Voda měla k prvnímu lednu letošního roku 3003 obyvatel. „Bohužel nám ale počet lidí v obci klesá, ročně tak o dvacet,“ vysvětluje starosta Červené Vody Petr Mareš. „Když se podíváme ještě dál do minulosti, obec byla daleko lidnatější. Před válkou tady žilo dokonce okolo šesti tisíc lidí. Červená Voda, tehdy jako Roth Wasser, byla obcí s německým obyvatelstvem a územně patřila k Moravě. Součástí okresu Ústí nad Orlicí se stala v roce 1960,“ dodává starosta.

Červená Voda při pohledu z ochozu rozhledny na Křížové hoře

„Česká menšina se v Červené Vodě začala vytvářet až po roce 1918, tehdy to bylo přibližně 300 obyvatel. Například ještě v roce 1910 tu v obci jen devět Čechů,“ upřesňuje Petr Mareš. Původní německé obyvatelstvo bylo v roce 1945 odsunuto. S Červenou Vodou se postupně sloučily bývalé samostatné obce Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice. V minulosti měl na rozvoji obce zásluhu hlavně textilní průmysl, také proto má Červená Voda ve svém znaku květ lnu.

Nejkrásnější rozhledy

Do Králické brázdy velmi příkře spadá Bukovohorská hornatina, což je nejjižnější výběžek Orlických hor. Dominantami je Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m), kterou si oblíbili hlavně příznivci zimních sportů. Velké lyžařské areály se nacházejí jak z červenovodské, tak čenkovické strany. Podnebí Červené Vody, která leží v nadmořské výšce přibližně 530 m, je chladnější, průměrná roční teplota se pohybuje okolo pěti stupňů Celsia.

Křížová hora byla oblíbeným výletním místem už v minulosti

Magická Křížová hora

Křížová hora byla už v minulosti pro obyvatele Červené Vody a okolí oblíbeným výletním a také poutním místem. Na vrchol, do výšky 735 metrů nad mořem, vedla křížová cesta. Od roku 1833 na náhorní plošině stála dřevěná kaple, v roce 1923 na Křížové hoře vyrostla také dřevěná chata, útulna pro turisty. Po druhé světové válce ovšem celý areál začal pustnout. Prostor za Křížovou horou využívala jako cvičiště naše armáda a od roku 1969 do roku 1990 sloužil armádě sovětské. Křížová cesta zmizela, okolo roku 1960 byly se zemí srovnány také dřevěné stavby.

V roce 2006 na vrcholu Křížové hory začala vznikat rozhledna. Projekt architekta Jana Mádlíka respektoval historické souvislosti, a tak v prostoru otevřeného ochozu na úpatí rozhledny můžete objevit dlážděný půdorys někdejšího dřevěného kostelíka. Betonová rozhledna je obložená dřevem, z ochozu ve výšce 25 m jsou impozantní výhledy do kraje. Moderní rozhledna na Křížové hoře se stala Stavbou roku 2008 Pardubického kraje.

autor: BRA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.