Nejvyšší městská brána je Zelená. A bývala ještě zelenější

Zelená brána dostala své jméno podle barvy zoxidované měděné střechy
Zelená brána dostala své jméno podle barvy zoxidované měděné střechy

Zelená brána spojuje dva světy. Moderní část Pardubic a historické srdce města, Pernštýnské náměstí. Ve skutečnosti ale Zelenou bránu tvoří dva objekty, brána a přes šedesát metrů vysoká věž. K sobě ale nerozlučně patří už po celá staletí.

Do středověkých Pardubic se kdysi vstupovalo dvěma branami. Dnešní Zelenou bránou a Bílou bránou (v dnešní ulici Sv. Anežky České), která už nestojí. Zelené bráně se kdysi jmenovala Pražská, protože právě od ní vedla cesta na Přelouč, Kutnou Horu a Prahu. Zelená jí lidé začali říkat přibližně od poloviny 16. století.

Strážkyně domů a lidí

Umístění a vznik Zelené brány souvisí se středověkým opevněním Pardubic, ale především s rozvojem města na přelomu 15. a 16. století. V roce 1491 panství koupil Vilém z Pernštejna a rozhodl se dát Pardubicím novou tvář. Ke kamenné bráně z první poloviny 14. století (její podobu ovšem neznáme), nechal v roce 1507 přistavět přízemní předbraní.

V roce 1538 Pardubice postihl velký požár, do nové přestavby města se tentokrát pustil syn Viléma z Pernštejna, Jan. Přestavěl bránu a postavil mohutnou a vysokou věž, která byla dokončena v letech 1542 - 43. Janův stavitel Jiřík Olomoucký se pravděpodobně inspiroval podobou věže ve Znojmě.

Už v době svého vzniku byla velkolepá

Stavitel Jiřík Olomoucký navrhl členitou střechu věže s osmi věžičkami a vysokým jehlancem uprostřed. Zlacené makovice a praporce zářily ve slunci. Stejně jako měděná krytina střechy. „Například už v pamětech Mikuláše Dačického z Heslova (přelom 16. a 17. století, pozn. red.) můžeme najít záznam o rčení „blyští se jako pardubická věž,“ vysvětluje historik František Šebek.

Pohled z ochodu Zelené veže na Pernštýnské náměstí

Krytina střechy a měděné pláty ale postupem času zoxidovaly a střecha dostávala zelenější odstín. „Vypadala ale jinak než dnes. Dnešní, agresivnější ovzduší, působí na střechu jinak, než tomu bylo v šestnáctém století. Tehdy byla zelená barva asi daleko výraznější.“ dodává František Šebek.

Natroubil si slušné jmění

Zelená věž byla vlastně funkční rozhlednou a to bylo také její poslání. Jen z její výšky mohli mít hlásní, kteří hlídali město před požáry, mít okolní krajinu jako na dlani. Z ochozu věže na správný chod a rytmus města také dohlíželi do období třicetileté války trubači.

Hlásní a trubači, jak dodává historik František Šebek, dokázali bavit z výšky i publikum: „Trubači vytrubovali večerní policejní hodinu, kdy se musely zavírat šenkovní domy. Ze šestnáctého století dokonce máme doklad o tom, že jeden z trubačů si svým uměním přišel na velké jmění, za které si koupil dům. Myslím, že to byl jeden z prvních představitelů pardubického showbyznysu,“ směje se František Šebek.

Ve věži našlo příbytek několik rodin

Historikové mají informace o tom, že se v Zelené věži bydlelo. Už v pernštejnské době věž obýval hlásný. „Když na Pardubice přišly krušné časy, například po třicetileté válce, kdy bylo poničeno mnoho domů, tak se obyvatelé z předměstí nahrnuli do města. Víme, že v roce 1651 ve věži bydlelo asi devět rodin. Uvnitř věže to tenkrát samozřejmě vypadalo jinak,“ dodává František Šebek.

Pohled do historické expozice o vzniku znaku města Pardubice

Hodinář bydlí ve věži

Cestou na ochoz Zelené brány si v mezipatrech můžete prohlédnout historické expozice. Figuríny a modely hlavně děti seznámí s pověstmi o vzniku znaku Pernštejnů a města Pardubic. Uvidí městského kronikáře nebo postavu správce věžních hodin. Expozice pochází z pohádkové dílny výtvarnice a dětské ilustrátorky Vítězslavy Klimtové.

Zelná brána měla navždy zmizet

V proměnách času měla Zelená brána vždy trochu jinou tvář. V roce 1760 se na věži poprvé objevily hodiny. V roce 1843 nechali radní odstranit dřevěný ochoz a celou věž nově ohodit omítkou. Ovšem v roce 1875 dokonce hodlala městská rada celou Zelenou bránu zbourat! To kvůli obslužnosti náměstí. Naštěstí se veřejnost postavila proti, stejně jako ústřední vídeňská památková komise.

V roce 1902 se opravovala střecha věže a o rok později se na čelní stěně brány objevil reliéf s výjevem z erbovní pověsti pánů z Pardubic (Ješek z Pardubic u Milána v roce 1158), podle předlohy Mikoláše Alše.

Současná podoba Zelené brány je výsledkem úpravy v roku 1912. Ale i dnes si lidé na bráně mohou prohlédnout vzácné svědky dávné minulosti. Například okénka na branou, kde byla kdysi umístěna kolečka kladek, které sklápěly padací most, viditelné jsou i panty někdejší vnitřní dřevěné brány.

V zeleni - netradiční pohled na Pardubice